Za loňský rok se hodnota ukradených nemovitostí vyšplhala na jeden a půl miliardy korun. Jak se dá ukrást dům nebo pozemek? Je to tak jednoduché až z toho mrazí v zádech a podle všeho bude hůř.
Na katastrální úřad se dostaví člověk, který předloží falešné podklady i s vaším falešným podpisem. Katastrální úřad prostě a jednoduše na základě předložených dokumentů provede změnu zápisu vlastníka. Úřad nemá za povinnost vás informovat a tak to taky nedělá. Zloděj obratem nemovitost prodá a zmizí s penězi. Zůstanou po něm dva napálení. Najednou je tu situace, ve které mají k nemovitosti právo dva vlastníci. Nového kupce chrání ustanovení o nákupu v dobré víře. On přece nepodváděl a o ničem nevěděl. Vy jako dnes už bývalý vlastník máte zaděláno na velmi nepříjemnou noční můru. Pokud si nový kupec dá načas se zveřejněním svého vlastnictví řekněme po dobu tří let, tak vám už zpět k nemovitosti nepomůže ani soud. Dosud má zápis v katastru nemovitostí jen informační charakter, ale s novým občanským zákoníkem je zápis v katastru povýšen na přiznání práva k nemovitosti. Co pro vás jako oprávněného vlastníka znamená soudní pře o určení vlastnictví, si nemusíme dlouho vyprávět. Roky soudů s nejistým výsledkem. Po celou tu dobu nemůžete s nemovitostí nijak nakládat a kdoví jestli v ní budete moci bydlet bez neustálého obtěžování podvodného kupce.
Rozhodnutí katastrálního úřadu se týká vlastnického práva zaručeného základní listinou práv a svobod. Jako takové musí být občanovi umožněn soudní přezkum. Ruku na srdce. Kdo z nás si alespoň občas kontroluje zápisy v listu vlastnictví na katastru? Málokdo. Jednou jste vlastník a tak nepředpokládáte, že dojde bez vašeho vědomí a přičinění ke změně tohoto stavu. Je nutné nastavit pravidla o důkladném ověřování dokumentů směřujících ke změně vlastníka a stejně tak musí být nastaven mechanismus informování právoplatného majitele a snaze zapsat do katastru nové vlastnické údaje. V současnosti se uvažuje o informování vlastníka prostřednictví datové schránky, ale tu má zatím jen půl procenta občanů. Řešením by mohlo být svěření převodu nemovitostí pouze do rukou státních notářů. Byla by to zřejmě drahá varianta, ale na druhou stranu by za případné přešlapy ručil stát. Nemovitost si nekupujete každý den a povětšinou jen jednou za život, takže já pro notářskou variantu hlasuji všemi deseti. Chci totiž usínat v klidu beze strachu, že mě nějaký šíbr připraví díky nedokonalému zákonu o střechu nad hlavou.
