Kde se bere národní hrdost?
Naše parta byla o víkendu pozvána jinou partou na jejich podnikovou chatu ve stráni na Janově hoře ve Vítovicích v Krkonoších. Spojovacím článkem obou skupin jsem byl ve vší skromnosti já. Před tím se nikdy neviděli. Dobrodružství začalo hned po našem příjezdu v pátek večer. Chata ve stráni, v zimě nedostupná autem. Z parkoviště se prý musí asi sedmset metrů do kopce a přes sjezdovku. Ve tmě jsme správnou cestu minuli a stoupali po výraznější, pohodlnější, leč značně delší cestě asi dva kilometry do kopce, čímž jsme náš cíl značně "přestřelili" Domácí nám vyrazili naproti a potkali nás ve chvíli, kdy jme stoupáním a hlavně neseným "proviantem" byli téměř vyřízení. Nakonec jsme měli příjemný pocit z této "bojovky" hned na začátku a dobrodružství samo učinilo(za mě) i seznamovací akt, jehož jsem se trochu bál. Vše vyústilo v báječný večer, noc a ráno při zpěvu a kytarách.
Kolem čtvrté ráno na chvíli zalehneme a kolem desáté vyrážíme na Horní Mísečky s běžkami. Zde probíhají právě závody, tak počkáme v bistru "Stopa". Nechce se nám plést se závodníkům do stopy, popřípadě do rány. Potom děláme malý okruh kolem biatlonové střelnice a zamíříme k legendárnímu bistru "Rovinka" na proslulý chleba se sádlem a cibulí a smažený květák. Další cesta už je "pěšmo" pro nedostatek sněhu, zato se zastávkou v restauraci neméně slavné "Huculské farmy" těsně nad naší chatou. Výborně tam vaří, ale s poznámkou, zda mají koňský guláš, jsem byl hodně odvážný..
Další večer, noc a ráno na chatě je jako přes kopírák. Jen jiné písničky. Říkám tomu "průvodní jevy" na sportovních akcích, které ale postupem času nabývají hlavní důležitosti. Jen lidi si pořád nechtějí připustit, že tam jezdí hlavně kvůli nim.
Nedělní ráno a tedy spíš dopoledne nás vytáhne z boudy samo. Teplo a uplně vymetená obloha. Je to jasné: jde se na hřebeny a Vrbatovu boudu.
Cestu z H. Míseček na Vrbatovu boudu jsme zvolili tu kratší, zato příkřejší. To jsme ještě netušili, že na dvou a půl kilometrech pořád do kopce nastoupáme skoro tři sta metrů..Zpočátku jde cesta lesem. Sníh je ztuhlý a jde se dobře. Skupina se začíná roztahovat, podle kondice. Když vyjdu z lesa na prosluněné úbočí, jdu už zcela sám. Sníh se vlivem teploty boří a cesta je vyčerpávající, ale o samotě bohatěji prožitá. O to lepší jsou výhledy na protější Svatý Petr. Na jeho sjezdovkách se prohánějí lyžaři a já lituju, že jsem si nevzal sjezdové lyže. To bych se tu teď takto neplahočil. Nakonec urazím s vypětím všech sil i druhou polovinu stoupání v rozbředlém sněhu a stanu na sluncem ozářené, bílé náhorní planině. Zde již je báječný rozhled na všechny strany.
Jak pomalu opadá vyčerpanost z výstupu, prostupuje mnou zvláštní pocit radosti, že jsem vystoupil vlastní silou na naše nejvyšší hory, jaké mnohde ani nemají. Cítím hrdost, téměř národní. Navíc mrzutost z toho, že jsem nevzal sjezdovky pomalu nahrazuje radost z téhož.
Kousek nade mnou se tyčí mohyla Hanče a Vrbaty, tragických hrdinů, kteří zde zahynuli při mezinárodním lyžařském závodě o Velikonocích roku 1913. Hned mi vytane na mysli hláška z filmu Synové hor, natočeného na motiv jejich příběhu: "Takové lidi hora potřebují!"
Hřebeny Krkonoš
Pohled k polským hranicím a bunkr Ředitelství opevňovacích prací(ŘOP) z třicátých let
Dnes to vypadá, že hora potřebují spíš lidi, jež jsou ochotni dát za pivo 55 a za polévku 65 korun, jak zjišťujeme v restauraci níže stojící Vrbatovy boudy...Ale každý to bere, jako odměnu po výstupu. Provozovatelé boudy to moc dobře vědí. Lidé, kteří dnes rádi jezdí na hory, by život ve městě nikdy nevyměnili a přitom se tváří, že vědí o horách víc, než rodilí horalé.
U protějšího stolu dominuje prošedivělý "alfa samec", jenž právě své spolustolovníky poučuje energickým výkladem, jimž je obdařen i celý lokál: "každej je tady na větvi z Hanče a Vrbaty a přitom voni zhebli jen kvůli tomu, že prostě chtěli za každou cenu porazit Němce!"
Třeba jim za to národní hrdost stála, vytane v mé hlavě myšlenka.
"Třeba jim za to národní hrdost stála", interpretuje hned nahlas moji myšlenku někdo od jejich stolu
"To teda znám lepší věci, za který utratit život", ozve se někdo další.
"Vono s tou naší národní hrdostí se to má tak" - ujme se opět samozvaný "profesor" slova - "že nám jí tady zavedli Němci."
Tato věta mi zůstala ležet dlouho v hlavě. Zavést jde leccos: letní čas, Euro, jízdu vpravo....ale národní hrdost?!
Jsou zde výše obsaženy dva uplně protichůdné pohledy na stejnou věc a o to jsem se chtěl rozdělit.
Roman Enders
Jen tak si zaletět do Říše fantasie...
Mezi řetězci hypermarketů u nás se vyskytuje jeden, jehož prodejny nejsou zdaleka tak četné, zato tam mívají různé zboží, které znám z ciziny a bývá tam daleko klidnější atmosféra.
Roman Enders
100 let trampingu. Národní kulturní dědictví nebo národní ostuda?
Fenomén nebo hnutí, jež určitým způsobem ovlivnilo nás téměř všechny dříve narozené má možná daleko hlubší společenský dopad, než by si kdo pomyslel.
Roman Enders
První nehoda. Když, tak hned ze začátku.
Samozřejmě je lepší nehodu vůbec nezažít. Pokud však přijde hned na začátku řidičské kariéry, může mít hlubší výchovný význam. Příběh mé první a doufám též poslední nehody.
Roman Enders
Píseň, kterou se nelze chlubit aneb proč jsou zbytečné všechny články o politice.
Hledání pravdy nás provází celý život a písničky k ní mají nejblíž. V písních je často hluboká pravda.
Roman Enders
Narozeniny jako řemen (přející blog)
Zimní slunovrat, jež dnes nastává je dnem, kdy se k nám Slunce navrací. Neskromně přiznávám, že jsem se v tento den kdysi dávno narodil.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Poslanci omezí prodej půdy cizincům, změní zákon po havárii na Bečvě
Sněmovna má v pátek na programu vyšší ochranu nejlepší zemědělské půdy, novelu vodního zákona...
Nová odhalení z fakulty: studenti viděli vraha dřív, policie byla v budově víckrát
Premium Masový vrah David K., který v prosinci při střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v...
Na důchodce zaklekli, chalífát neřeší. Němce děsí mdlé reakce jejich politiků
Premium Snímky stovek radikálních islamistů demonstrujících v ulicích severoněmeckého Hamburku, kteří...
Na jednání o míru nepřijdeme, vzkázali Rusové. Švýcaři je ani nezvali
Švýcarsko iniciuje vlastní mírovou konferenci o Ukrajině. S pozváním Ruska na setkání, které se má...
Ärztin/Arzt für Innere Medizin
Allgemein öffentliches Krankenhaus Spittal/Drau
nabízený plat:
172 000 - 273 000 Kč