Drazí a nedrazí, vítejte v reality show Edny Nové. Předkládaná story o mém blízkém příteli bude lehce sluníčková, mírně bizarní a trochu cynická jako ostatně život sám (a klišé, klišé umím parádně!).
Představení onoho muže
Pan D. žije tak zdravě, že pociťuji zábrany jej někdy pozvat na večeři. Protože já nikdy nevařím bio eko lokál maso jen tak ve vodě. A moje příloha je všechno, jen ne čerstvé, právě utržené, rosou pokryté zeleninové božstvo. Tudíž ho sem tam zlanařím na víno, ovšem to se také ukázalo jako marnost nad marnost, protože nevlastním to echt víno v ceně mých dosud nekoupených zimních bot. A kafe, mou lásku a modlu, nepije, neboť její škodlivost či prospěšnost není stále dostatečně vědecky prozkoumaná. Je posedlý zdravým životním stylem tak moc, že z toho sklouzává k nezdravé obsesi.
Zápletka
Dne 5. května 2019 mi pan D. píše: “Nevidím na jedno oko, myslím, že mám roztroušenou sklerózu.”
Doktorům nedůvěřuje, takže návštěvu praktického lékaře tak nějak odkládá a odkládá. Po půl roce i on, nezmar, rezignoval a MUDry vyhledal.
Z roztroušené sklerózy se vyklubal jakýs takýs problém se sítnicí. Píši jakýs takýs, páč jsem homo tupilus a neznám správné názvosloví onoho churavění, ovšem nebylo to jen tak nějaké nevážné lehárko, hrozil malér v podobě nezvratného, definitivního oslepnutí.
Doporučení od lékařky znělo: nestresovat se, nečinit namáhavé věci a zatím čekat.
Můj přítel je chodící, zhmotněný stres. A rád činí namáhavé věci, protože sportem k trvalému zdraví přece dojdeš. A čekat nechce, protože čekal již dost.
Co teď? Vrhnul se na meditaci. Posílá mi fotografie vonných tyčinek, svíček a dalších serepetiček na navození míru. Meditace nepomáhá. Z meditace přeběhl k půstům. Po dvou dnech půstu je tak oslabený, že mi nezvedá telefon. A pak se potkáme a potkávám smrtku, vyzáblé cosi, co mele o tom, že ještě alespoň dalších 24 hodin bez jídla musí dát. Pokud jsem jej předtím pojmenovala pan Stres, nyní jsem ho mohla s klidným svědomím nazvat pan Dachau. A pak přišlo ticho. Pan Dachau se odmlčel.
Vyvrcholení děje
A pak asi po 2 měsících mi opět píše; jeho OKO se umoudřilo, rozkoukalo a on prozřel.
Zázrak?
Ach ne, “jen” do jeho života vstoupila žena!
Popisoval mi své vzlety a pády se zázračnou, uzdravující dívkou. Podezřívám jej, že chtěl jen radu od dobré, staré Edny, která vede partnerskou poradnu pro zoufalé. Nemedituje, nepostí se. Nevím, jak nebýt neslušná, nepejorativně popsat pejorativním, ale jeho nová žena je něco ve smyslu náruživé, sexuální mašiny, chcete-li bohyně lásky. Obdržela jsem od bývalého pana Dachau popisy sexuálních eskapád, které bych ani číst nepotřebovala, ale jakožto kvalitní poradenská služba snesu i to hafo sexu v jeho zprávách.
Rozuzlení
Sex asi není namáhavá činnost, zklidňuje mysl. Jasně, nějaký macho sexuální maniak mi napíše, že sex je přece všelék. Éterická romantička zase zaručeně pošle komentář, že láska je mocná čarodějka. Jenže já si úplně nejsem jistá, jestli je ta žena pro něj nějakou hlubokou citovou záležitostí. Zmiňoval hlavně ty tělesné věci. O jejím charakteru jen stroze: “Dost žere, je líná, vztahovačná, ale sex miluje!”
Ale OKO funguje! Po dlouhé době si přečetl můj blog a poslal mi na mapě Maroko.
Závěr
Můj přítel se ze všeho nejvíc bál ztráty zdraví. Tak intenzivně bojoval za zdravé tělo, že pozbyl zdravého ducha. Přejme jemu, jeho OKU a dalším částem těla poklidné spočinutí v náruči lehce zhýralé nymfy.
Obdržela jsem laskavé svolení, že o ctěném panu D. můžu psát “co chci”. Tudíž si píšu.
