Bydlení s tchyní představuje nekonečný zdroj té "nejskvělejší" inspirace. V jejím podání se nemožné stává možným.
Co cucáš cukrouši? Cenný cukr, cácorko!
S tchyní jsme se překvapivě a zcela výjimečně shodly, že péct by měly jen štíhlé ženy, které si pak cukroví mohou bez výčitek sežrat. Což se mi náramně šikne, plánuji si, že štíhlá tchyně upeče, klidně i něco málo pozře, zatímco obtloustlá Edna půjde po těch zbytcích, co odpadnou od stolu. A když nic neodpadne, tak také dobře, můžete se pak těšit na nový článek “Jak jsem o Vánocích zázračně zhubla 5 deko”.
Na nákupy nechodíme, neboť nevkus nestrpíme!
Idylické večerní nákupy v Ikea se nesou v duchu: “Podívej na tu hrůzu. To by se ti mohlo, Edno, líbit!”
Zakončené prohlášením: “Divím se, že sis ještě nevyndala ty příšerné vánoční nálepky na okno, co jsi tam měla minulý rok.” Nutno dodat, že si na žádné nálepky nevzpomínám. Ačkoliv si doličný předmět nevybavuji, tak ovšem zásadně, principiálně odmítám, že by byl příšerný!
Děti dělají divy, dobrák dopáleně: “Doroste, dospěj! Dodržuj domovníkovo dogma!”
Snažíme se o harmonické příbuzenské vztahy, tudíž jsem k nám na noc vzala tříletého synovce a pětiletou neteř. Trochu to selhalo, neboť se jednak jedná o děti “barákovitého typu”, které doma můžou běhat a řádit, jak děti běžně řádí. A jednak se vzbudily už ve 3:30. A od 4:00 byly již plny elánu.
Edna v roli absurdního dozorce: “Neskákej, nedupej, pomalu ani nedýchej, protože je noc a sousedi pod námi spí”. Děti barákovitého typu se chvíli snaží předstírat dítka bytového typu, ale pak zase najedou na svůj přirozený mód barák.
Tchyně od té doby: “Jsi měkká. Neumíš si zjednat pořádek.” Ano, nebaví mě sekýrovat a tlumit neztlumitelné.
Kdybych byla ovšem tvrdý “vymahatel pořádku”, tak tchyně s námi na patře určitě nebydlí. Takže zaplať bože, že si Edna nechá skákat po hlavě.
Tchyně taktně testuje: “Ty tupá trupko?”
Můj muž odjel do Maroka.
Tchyně: “Nemůžeš mu to cestování zakázat?”
Edna: “On se mě neptá. A dlouho nikde nebyl.”
Tchyně: “Bojím se, že se mu něco stane.”
Edna: “Nestane.”
Tchyně: “No ty by ses měla tuplem bát! Vždyť bys to jako vdova samoživitelka nezvládla!”
Tak prosím, milý muži, nikde neumírej, tvá neschopná žena doma s dítětem čeká!
Ano, možná mi to nyní neuvěříte, ale přes to všechno žijeme v jakéms takéms mírumilovném vztahu, kdy já většinou “dělám, že neslyším její drsné poznámky” a ona většinou “dělá, že nevidí můj bordel a další nedokonalosti”. Většinou.
