Výzva pro časy budoucí: Pokud napíšu byť jen jediný další článek obsahující COVID-19 v názvu, tak mě prosím umlaťte. Nezasloužím si žádné slitování! A tak nyní slavnostně přísahám, že s virem se zde na mém blogu vidíte naposledy
Vir mě nedostane!
Víte, už jsem chtěla napsat i buřičský status na FB typu: “Je pravděpodobnější, že umřu v důsledku své chronické deprese, než na nový virus”. Jenže jsem slaboch, nechtěla jsem být haněna, tak jsem si tento němý výkřik uchovala pro sebe. Ovšem nejvíce reálná varianta je, že se rozejdu se svým mužem, tudíž zhebnu v důsledku chudoby. Aneb v rámci současné velkohubé solidarity: mysleme na chuděry samoživitelky! Hlavně na budoucí single matku Ednu Novou.
Vir zabije vztah!
Náš vztah dostává v karanténě pěkně zabrat. Kam se na to hrabe moje deprese v těhotenství, umírání tchána a péče o nespavé mimino! Pche, to nám bylo hej, něco se dělo, něco se řešilo! Pravé testování nastává tady a teď. Muž je doma neustále, neboť home office vládne světu (v horším případě nezaměstnanost). Já jsem doma neustále, neboť si užívám blaha rodičovské dovolené. A dítě je doma neustále, neboť se s nikým nestýkáme a ono nestýkání vede k nedostatku jakéhokoliv hlídání.
Zkrátka řečeno, jsme stále spolu. Sami. Napořád.
Vir ničí pracovní morálku
Klesla jsem tak hluboko, že chodím muže kontrolovat, zda doopravdy řádně vykonává svou profesi. Pokud zjistím, že poctivě nedatluje cosi do počítače, ale pouze lelkuje na mobilu, tak je zle. Jsem nejhorší, nejbídnější otrokář roku: “Od čeho tě platí? Od toho, aby sis četl články na internetu?!”
Vir ze mě dělá horší matku
Muž si zase velmi detailně všímá mých běžných neřestí: “To už zase piješ kafe?” Nebo ještě horší: “Ty necháš dítěti na hraní propisku? Sis nevšimla, že je dítě celé mokré od čaje? Tys neuvařila dítěti čaj? Proč dítě krmíš dvě hodiny poté, co snědlo dva banány?!” Ano, pravda, výčet mých nedokonalých rodičovských kompetencí by mohl být na deset stran. Zatímco muž se “jen” fláká. Což je patrné i na tom, že je schopen při práci sledovat mou nečinnost v oblasti péče o potomka.
Vir se rochní v ubohosti
Vedeme žabomyší spory o ničem. Kdo přijde s absurdnějším poznatkem o tom druhém, ten je jasný vítěz, král prudičů! Nyní smrtelně vážně: v těch důležitých věcech muž tak nějak funguje. Tudíž obstará dovoz jídla pro mé prarodiče, doveze bábinku k lékaři. Jenže pochválím jej? Ocením to? Ne! Já si vedu svou válku, slovní přestřelku o tom, že muž rozhodně neví, co je “Platónova škola či tradice”. Ano, v okamžiku krize si řešíme hezky povznesené kydy o historii filozofie. Kde samozřejmě muže roznesu na kopytech; v jiných časech bych jej blahoskonně nechala hovořit nesmysly, v době krize se mu vysměji jak ten nejnesnesitelnější arogant věků.
Vir odhaluje povrchnost
Říkám vám, pokud s mužem ustojíme karanténu, tak již ustojíme vše!
Neboť karanténa nás vysvléká do naha, vystavuje na odiv veškerou naší ubohost. Ale víte co, nebudu si mazat med kolem huby;v článku vysvítá tak akorát má vlastní malichernost, zatímco můj muž brilantně maká, stará se o seniory a dohlíží i na péči o svého potomka. Omlouvám se drahý, unikají mi ty drobné nuance, jež rozlišují důležité od povrchního. V příštím životě určitě budu lepší partnerkou!
