Veskrze “objektivní, kvalitní” příspěvek Edny Nové s podtitulem Zkrachovalé vztahy epizoda 35. Aneb story o tom, jak jsem přišla o své skoro poslední iluze. Heslo podzimu: Když je zle, tak je zle a ani kafe to nezachrání.
Story první: Na maloměstě kvete láska
Vztahová poradkyně urputně drží své skomírající manželství při životě. Přehlíží kdeco, toleruje netolerovatelné. Důvod? “Kdo by docházel do párové terapie k rozvedené ženské?”. Utěšuji ji, že osobní a profesní život jsou dva oddělené světy. Chladně odtuší: “V Praze možná, tady se to dozví každý do 5 minuty.” Mlčíme, kafe ne a ne vychladnout do poživatelné teploty.
Story druhá: Jak z reklamy na štěstí
On, ona, děti a pes. Nutno podotknout, že rodina na první pohled působí přirozeně spokojeně. Ne jako vypulírovaná, okázalá, načančaná snaha o “reklamu na štěstí”. Ptám se ženy, jak se alespoň trochu přiblížit tomuto ideálu. Žena: “Upřímně? Ignoruji, že manžel na služební cesty jezdí zásadně se svou mladší kolegyní. Rozuměj, služební cesty v lázních, wellnes hotelech. O víkendu.” Mlčíme, stydne nám kafe.
Story třetí: A jednou bude líp
10 let spolu. Bezdětní.
Edna: “Díky čemu jste spolu už 10 let?”
Bezdětná: “Myslím, že poslední dobou hlavně kvůli umělému oplodnění. Zabralo to tolik času a energie... Rozejít se, by bylo jako zahodit všechno naše snažení do koše.”
Edna: “No a až se zadaří? Tak co?”
Bezdětná: “Tak budeme zase řešit dítě a věci kolem.”
Edna: “Miluješ ho vlastně ještě?”
Bezdětná: “S dítětem se všechno zlepší.”
Mlčíme, kafe je už dávno studené.
Story čtvrtá: Lekce z kurzu sebeovládání pro pokročilé
Muž mi líčí, co všechno dělám špatně. Špatně krmím dítě, špatně uklízím nádobí, špatně si organizuji čas, špatně spím. Je večer a já bych jak vzteklý harant nejradši třískla talířem. A tak si v představách rozbíjím imaginární nádobí, neboť vedle v pokoji spí skutečné dítě. Mlčím, takhle pozdě kafe nepiju, ale dnes udělám výjimku.
Slovo závěrem
Ano, pravděpodobně znám i doopravdy spokojené páry. Ale o takových nikdo číst nechce a já o nich psát neumím. Klasik Tolstoj ostatně pravil: “Všechny šťastné rodiny jsou si podobné, každá nešťastná rodina je nešťastná po svém."
Zmíněné ženy tento blog četly a odsouhlasily. Dnes už řeší zase jiné problémy. Já talíř rozbíjela nedávno. Tudíž děkuji svému muži za inspiraci.
