Byli bychom jistě překvapeni, kolik žen se denně udržuje na mrtvém bodě takzvaného zamrznutí vlastními řečmi o tom, jak jednou budou cestovat, jak určitě jednou budou mít vyňuňaný web či vlastní online program...
Možná teď budu trošilinku drsná, ale takto snít si přece dokáže každá z nás. Některá víc, některá možná méně odvážně, ale opravdu každá z nás dokáže sedět na zadku, dělat to všechno, co jsme zvyklé dělat a jen si snít...
Je patrně zřejmé, kam tím směřuji... :)
Takže se ptám, budeme si o tom stále JEN snít a štěbetat o tom kámošce na whatsappu, anebo se KONEČNĚ ROZHODNEME, že i my proměníme své sny na skálopevná rozhodnutí a následnou akci?
Proč se to zdá být tak těžké?
Tak za prvé - není to těžké! Těžkým si to děláme právě tím naším věčným odkládáním, srovnáváním se s ostatními a čekáním na něco (a většinou ani nevíme, na co).
Za druhé - odkládáme to proto, protože by to od nás vyžadovalo zásadní změnu (nééé!!!) v našem zaběhnutém módu. Někde v koutku totiž tušíme, že by se po nás zřejmě chtělo, abychom si už opravdu sedly na tu naši krásnou sedýnku a udělaly si hluboký ponor do svého nitra (už zase?), introspekci do svých životních hodnot (nudááá) a do uvědomění a procítění neměnného faktu, že tento náš film může kdykoliv skončit...
No a to samozřejmě vyžaduje nový druh úsilí, odhodlání a změnu v zaběhlém žití, což nám náš mozek přeloží jako obr fušku, dřinu a pot, takže to celé opět odložíme, abychom se snad náááhodou moc nevyčerpaly.
Bezmála 30 let jsem si přála napsat knihu. No, a co myslíte? Odkládala jsem to a odkládala. Kdyby v odkládání existovala soutěž, byla bych na stupních vítězů a jistě i ještě výš!
Jednoho krásného dne jsem se však skálopevně ROZHODLA, že napsat knihu a splnit si tak svůj veliký sen, se stane na nějakou dobu tím nejdůležitějším v mém životě. Uvědomila jsem si totiž, že pokud to neudělám teď, tak to zkrátka už zřejmě nikdy neudělám a budu toho vždy litovat!
Umění dávat to nejdůležitější na první místo však samozřejmě vychází z jasného předpokladu, že VÍME (!!!), co je pro nás to nejdůležitější. Že jsme si plně vědomi svých nejdůležitějších životních hodnot, na základě kterých se rozhodujeme.
- Znáte své největší hodnoty??? A pokud ano, žijete s nimi v souladu?
- A jak to máte s chozením okolo horké kaše?
Dejte mi vědět do komentáře. :)
S láskou k Akci, Edita
