Cože? Žena, která postrádá svou ženskost?

Je až neuvěřitelné, kolik žen přiznává, že se cítí spíš jako muž. Všechno zařídí, opraví, naplánují… Ano, podpadky a rtěnka jim sice sebevědomí zvednou, ale jen o tákhle malinkato. To epicentrum „nejsem dost ženská“ bublá dál.

Tato epicentra nezahladíme ani tím, že na sebe necháme působit energii nových vůní, ani tím, že si koupíme nové šaty nebo si dopřejeme snídani v trávě. Jako jóóó, je to všechno úžasné, ale je to jen náplastička na hódně bolavou ránu.

Ale já vám povím, co jste slyšela už mnohokrát. V jednoduchosti opravdu krása je, v jednoduchosti se opravdu skrývá jedinečnost a i ta vaše barva ženskosti. A také vám povím, že na jednoduchost není žádný jiný manuál, než na to jít jednoduše. Když to zaklapne, je to úžasné.

Jenže mi to neumímééé. V době všech chytrých smart iphonů prostě neumíme jednoduše přijít na to, co způsobuje to zhoubné bublání. Je to k zbláznění. Takže, jdeme na to!

PROČ nejste dost ženská?

„Protože moc kříčím, moc se rozčiluji, nemám co na sebe, nevím, jak se oblékat, jsem tlustá, nejsem hezká, jsem malá, jsem vysoká, musím všechno zařídit a naplánovat, občas si musím dokonce přivrtat poličku, pro chlapy jsem neviditelná, mám takhle malinkaté sebevědomí a nebaví mě sex…“

SUPER, ještě něco?

„Jo! Nikdo mě nepohladí, nikdo nevidí, co všechno zvládám, nemám na sebe čas, nemám čas se ani pořádně najíst, cpu se samým fujtajbl, když si koupím něco nového, tak to stejně ani nenosím, na výchovu dětí jsem v podstatě sama a všichni okolo mi příjdou nejvíc v pohodě.“

Pokud s vámi alespoň tři věci rezonují, jedete v tom také.

A to je super, protože vás tím pádem čeká ten nádherný pocit, kdy vám tyhle hnusy v té vaší hlaviččce přestanou kvasit. Moje sestra má na tyhle myšlenkypolicajta. Jakmile se objeví myšlenka, která ji náladu zhorší, tak nastoupí policajt jako fík a tuhle myšlenku prostě nekopromisně vyhodí ven.

VYPADNI!!!

Zkrátka, krok číslo jedna je, že člověk pochopí, že vše, co se mu děje, co prožívá a cítí se děje na základě programů v jeho vlastním mozku. Takže program „nejsem dost ženská“ zkrátka ženu opětovně hází do situací, ve kterých se cítí většinou absolutně nežensky.

A jak z toho ven?

Váš mozek: „Hele, Jarko, ty nejsi dost ženská.“

Vy: „Blbóóóst!!! JSEM DOST ŽENSKÁ!“ a představíte si, jak krásné to je BÝT ŽENSKÁ!

Váš mozek: „Hm, ale fakt nejsi. Nikdy jsi moc nebyla. Jsi takový spíš chlap…“

Vy: „Blbóóóst!!! JSEM DOST ŽENSKÁ!“ a představíte si, jak krásné to je BÝT ŽENSKÁ!

Váš mozek na chvíli šokem zmlkne…

A takhle si začnete hrát/cvičit. Jinak to nepůjde. Věřte mi. Velice dobře vím, o čem je tady řeč.

Stejně, jako když chce mít člověk tělo do plavek, tak prostě musí každý den cvičit. A s mozkem je to úplně stejné. Mozek je sval. Každý den, po dobu 13 dní, si řekněte: JSEM DOST ŽENSKÁ a předtavte si, jaké to je. Jak se cítíte, když jste dost ženská? Jak to v té představě vypadá?

Když 13 dní budete opakovat jeden cvik, tak KAŽDÝ sval, i mozek, začne reagovat. A 13 dní je reálných a já na třináctku nedám dopustit.

Začněte hned. S čímkoliv!!!

JSME ZROZENI K POHYBU A K AKCI...

S láskou,

Edita Berková