Když opustíš komfortní zónu

Pokud je Vaším jediným cílem v životě vydělávat peníze, tak nebudete nikdy šťastní, protože jich nebudete mít nikdy dost.
No a tak to nedělám.
Opustila jsem komfortní zónu jménem Praha. Vzdala jsem se všeho, co mě těšilo, bavilo, ulehčovalo život a svůj život dala napospas Africe.
Mohla jsem životem proplout, mohla jsem ho krájet, ale já jsem se rozhodla ho žít. Ne, není to pro všechny.
Nemůžu sem napsat úplně všechno, protože rodičům by stály vlasy na hlavě...Poslední půl rok byl hodně zlomový. Prožila jsem toho víc, než moje babička za celý život :))
Dala jsem výpověď ve skvěle placené práci, sbalila život do dvou kufrů a během měsíce se odstěhovala do Afriky. Občas jsem až moc ''yes man''. Jenže všechno se děje z nějakého důvodu.
Když sedím v letadle, tak mám před startem takový blbý pocit, že třeba umřu. Na druhou stranu si říkám, že můj život mě takhle baví a i kdyby to letadlo spadlo, tak jsem do poslední chvíle žila podle sebe a ne podle nějakých norem, aby bylo okolí spokojené. Mami & tati, sorry za tyhle kecy o pádu letadla.
V pondělí se chystám zpátky do Česka. Těžko říct, jestli se mi chce. Rychle jsem si tu navykla na jiný způsob života, na to teplo a jinou mentalitu lidí. Nechce se mi zpět do zrychlené Evropy, kde každý brečí, že je ve stresu, že je drahý máslo, že je podzim, že je zima, že je vedro...
Neházím všechny do jednoho pytle. Někomu může připadat můj životní styl příšerný. Nicméně ségra mě uklidnila, že Tereza Maxová se vdala až ve čtyřiceti, takže všechno v cajku.
Trochu jsem ty svoje příspěvky stočila jiným směrem, než bylo v plánu, ale nemůžu přece psát o tom, že si pro mě přijela policie, vyslýchala mě asi hodinu a pak mě chtěla zavřít. Tyhle zákulisní příběhy si nechám pro sebe.
Před rokem jsem úspěšně ukončila ing studium a měla promoci. Jo a chtěla jsem si koupit byt v Praze a trochu se chovat zodpovědně...ehm
Teď jsem na Zanzibaru a těžko říct, kde budu za týden.