Ruská anexe Krymu nám ukázala, čeho je stále Rusko schopné. A jak je během několika týdnů možné změnit bezpečnostní situaci v Evropě. V souvislosti s tím nesmíme zapomínat, kam patříme a jakého společenství jsme součástí.
Současná situace na Ukrajině a anexe Krymu už není tématem číslo jedna. Stále to je problém, který zasáhl mezinárodní politickou scénu a která změnila vztahy mezi Západem a Ruskem, ale stojí ve stínu uprchlické krize. V současné době, kdy je globalizace na vzestupu se nedá divit tomu, že titulní stránky novin zaplňují zprávy o uprchlické krizi. Nesmíme ale zapomínat na Ukrajinu a na to, čeho se Rusko dopustilo.
Rusko porušilo a stále porušuje mezinárodní právo. Svou anexí na Krymu narušilo suverenitu a nezávislost Ukrajiny, zapříčinilo největší bezpečnostní krizi po Studené válce a narušilo také veškeré diplomatické vztahy, které byly navázány a v rámci možností udržovány. Dodnes si určitě všichni pamatujeme na zástupy vojáků, které vešly na území ukrajinského (!) Krymu a na vyhrožování, že Rusko umístí na Krymu jaderné zbraně. Tyto skutečnosti odstartovaly velké cvičení Severoatlantické aliance, které jsme součástí a která je součástí Západu. Začala velká série diplomatických jednání a na Minsk 1, 2. Destabilizace Ukrajiny ze strany Ruska stále pokračovala a Západ přihlížel tomu, čeho je Rusko schopné. Poslední kapkou bylo sestřelení malajsijského boeingu MH17 raketovým systémem BUK, při kterém zahynulo všech 298 pasažérů.
Tyto události mi připomenuly, kam jako republika patříme. Nepatříme k Rusku a nejsme součástí žádné aliance či organizace národů, která je Rusku podřízena. Jsme svobodná a demokratická republika, která patří ke svobodnému Západu a alianci NATO. Patříme do Evropské unie, která má mnoho chyb, které jsou zaviněny její krátkou působností, ale stále někam patříme. Nejsme pod žádnou nadvládou ani sférou vlivu.
Denně se setkávám s obhajobou ruského postupu na Ukrajině. Ať už to je ve škole, v přátelské společnosti nebo, bohužel, na politické scéně. Prezident Zeman lítá do Ruska, kde se setkává za nepřítomnosti velvyslanců s Vladimírem Putinem, navštěvuje Čínu a prohlašuje, že bychom si měli z lidských práv v Číně brát příklad. To jsou skutečnosti, které nám sice předkládají to, že naše hodnoty jsou zřejmě jiné než ty Západní, ale opak je však pravdou. Doba Václava Havla se s tou současnou nedá srovnat. Nedá se srovnat dnešní svět a svět v době Sametové revoluce, ale počínání Václava Havla a Miloše Zemana je ve všech ohledech jiné. Václav Havel nám pomohl najít cestu k naší vlastní identitě, pochopení principů demokracie a dodržování základních lidských práv a svobod. I přes to, že byl Václav Havel na domácí politice nejistý, v zahraniční politice věděl moc dobře, co se dělá. Ukázal nám, jakého Západu jsme součástí a proč jsme jeho součástí.
Se čtenáři mého blogu bych byl velmi rád ve spojení, a proto bych vás touto cestou rád pozval na svou novou Facebookovou stránku, kterou najdete zde.
