Ztráty a nálezy na cestě ke svobodě

Za spálenými mosty plynové lampy zhasínám, jsi stejná jako já, dotýkám se hvězdy, bílá velryba uhání, je pořád krásná, míří do hlubin Laptěvů, tak jako já... zpívá Michal Hrůza. Svoboda je jako bílá velryba. Uhání vpřed a je pořád

***

Po filmovém plátně jede zleva doprava vlak. Lokomotiva ukousla z plátna o něco víc než polovinu, kamera zpovzdálí zvolna sleduje její pohyb. Hustě sněží. Jen bílo, tu a tam se mihne strom. Padající vločky lehce rozostřují kontury vlaku i zasněžené krajiny. Na lokomotivě stojí muž. Zvedá ruce. Není vidět jeho tvář, divák ji ale zná. A ví. Mnohonásobný vrah, který se po útěku z vězení dostal do bodu zlomu. Ví, že trať za chvíli končí a že lokomotivu nelze zastavit. Jeho výběr mezi životem v pasti, nebo smrtí na trati, která nemá pokračování, je jasný. Kamera se zastavuje, lokomotiva zvolna vyjíždí ze záběru. Zůstává jen sníh.

***

Záškubů nebylo moc. Vlastně to šlo docela rychle. Patrick McMurphy to zkazil. A prohrál. Jeho vrah, Indián s přezdívkou Chief, roky nepromluvil. Roky nedovolil mluvit ani svému srdci. Toho dne míra přetekla. Najednou měl dost síly, aby prohodil mramorový sloup vodovodní baterie zamřížovanými skly svého vězení.  Uvolnil stisk a vykročil.

***

Z venkovského hajzlíku vychází na dvorek muž s bílou holí. "Ty?" říká směrem k příchozímu, jenž se mu představil. "Tak vidíš, takhle jsme dopadli," říká, a ťuká hůlkou pryč ze záběru. Plátno zezlátne, před očima se objeví silnička vinoucí se mezi poli. A po ní opouští diváka muž na bicyklu. Dlouhý záběr do zlatého oparu silnice, stromů a polí. Žádná hudba, jen ticho. Divák si domýšlí skřípání šlapek a namáhavý dech jezdce. A do toho se ozývá hlas Martina Růžka. "Sbohem, všichni moji dobří rodáci. Sbohem, a kdybychom se už neviděli, vyplň se osude... "

***

Beznaděj a naděje. Naděje a víra. To, co má doopravdy cenu, a to, co je bez ceny. Proto se ne a ne zvednout ze sedačky v kině, ačkoli ostatní už dávno v přísálí popíjejí své martini. Vínový samet opony pohltil poslední titulek. Tři filmy, tři pravdy o svobodě. Ztráty a nálezy. Tři pravdy, a přece jen jedna. Ta tvoje.

***

p.s.:

První film: Splašený vlak (Runaway train) USA-Izrael, 1985, režie Andrej Končalovskij;

Druhý film: Přelet přes kukaččí hnízdo (One Flew Over The Cuckoo's Nest), USA, 1975, režie Miloš Forman;

Třetí film: Všichni dobří rodáci, ČR, režie Vojtěch Jasný;