Sexmise počesku aneb Jak velrybě zlomit vaz

Slyšeli jste to určitě. Není to složité. Pochytejte pár těch nejvýkonnějších, obden z jejich pohlavních žláz jako z jedových zubů kobry vymačkejte trochu té životadárné tekutiny, a máte to. Svět bez mužů, svět bez manželství, úžasný, dokonalý svět bez lásky.

Tak takhle ne, chlapci. Příště budeme velrybě trhat zuby už bez tatínků, a do polepšovny pošleme v lepším případě maminky.foto: predprodeje.cz

Jistě, je to zcela pochopitelné a legitimní. "Nevidím důvod, proč by o asistovanou reprodukci nemohla požádat jen sama žena," řekla náměstkyně ministra zdravotnictví Markéta Hellerová (iDNES 24.října 2007) a vpletla tento návrh do zákona o zdravotních službách.

Umělé oplodnění. Institut, který daroval život tisícům dětí a naplnění tisícům do té doby nerodičů. Má  to chybičku. Zatím se hodí jen pro páry. Mužů a žen, aby bylo jasno. "Je to věc názoru a přání společnosti, na čem se usnese," říká ale podle iDNES vizionářsky Tonko Mardešič, vedoucí lékař sanatoria pro asistovanou reprodukci. Z odborného hlediska podle něj není důvod, aby dítě nemohl vychovávat třeba lesbický pár. "Žádná studie neprokázala, že by to na dítě mělo negativní vliv," praví tento muž.

No konečně! Konečně to někdo pochopil na plný plyn!

Chlapi se budou povalovat v tekutém vodíku, ženy si budou užívat svobodu života bez těch takakorátkplozenídobrých otravů, jen tam někde nahoře, ve stodesátém patře toho úžasného podzemního výmyslu s názvem "Svět bez mužů" bude na svého Maxe a Alberta z polského filmu Sexmise čekat normální, dávno zapuzený svět, v němž se narození dítěte podle malého Vaška z filmu Jak vytrhnout velrybě stoličku neobejde alespoň bez toho, "když se dva mají rádi".  

Jsem už postarší a blbý. Náměstkyně Hellerová mně otevřela oči. Už to chápu. Děti patří ženám, a jen dosud nedokonalý svět vědy a techniky nás muže udržoval v hloupé naději, jak moc nás ženy potřebují. Skutečnost je jiná. Manželství se hodí leda tak k volbám, láska ani k těm ne. A děti? Ale o ty přece nejde!

Paní Hellerová to možná myslí dobře. Vím, že nemíří ke světu bez mužů. Co je to ale platné velrybě, která se se zlomeným vazem a vyhaslýma očima bezmocně pohupuje břichem vzhůru po hladině... 

Pandořina skříňka už vrtí klíčkem v zámku a nic na tom nemění fakt, že při současné kvalitě čecháčkovského mužství se člověk těmhle nápadům nemůže zas až tak divit...

 

 

Autor: Jan Dvořák | úterý 30.10.2007 8:33 | karma článku: 23,11 | přečteno: 4591x