Pozdní prozření pana prezidenta

Vracení ekologických zákonů Poslanecké sněmovně se již stalo pro prezidenta Václava Klause rutinou. Může v těchto případech zpravidla využít i svůj oblíbený argument, že jsou to normy nám vnucené Evropskou unií a jako takové škodí suverenitě České republiky. Pokud se postoj pana prezidenta propojí s dlouhodobým názorem tripartity, že nemáme v ochraně životního prostředí jít ani o píď nad evropské předpisy, mohli bychom v podstatě říci, že se již netřeba ochranou životního prostředí dále zabývat.

Nechci polemizovat s prezidentovým názorem na to, zda existuje či neexistuje globální změna klimatu a jak velký na ni mají vliv emise CO2. Nechci se ani příliš vracet k faktu, že na přípravě evropské směrnice se Česká republika plnohodnotně podílela a pozice zastávané při bruselských jednáních byly předem projednávány i s českými leteckými společnostmi. Nechci se ani pouštět do úvahy, kolik procent emisí CO2 má cenu řešit v situaci, kdy je letecký benzín prakticky osvobozen od daní a současně se objem letecké dopravy ve světě od roku 1990 zdvojnásobil. Desítky korun, které bude nutno na nákup emisních povolenek připočítat k ceně každé letenky po Evropě, jsou myslím v porovnání s konečnou cenou letenky přijatelné; navíc zpočátku 97 a následně 85 procent povolenek budou letecké společnosti získávat zdarma. A konkurenceschopnost českých přepravců se předpisem nijak nezmění: povolenky budou muset mít i všechny zahraniční aerolinky, včetně mimoevropských, které budou chtít na některém evropském letišti přistát.

Nejbizarnějším prezidentovým argumentem je ale to, že neexistuje evropská metodika pro přidělování povolenek elektrárenským provozům zdarma. To je pravda. Ale právě možnost přidělit povolenky elektrárenským společnostem bez ohledu na celoevropskou situaci si ve směrnici explicitně vyjednalo Česko a několik dalších východoevropských zemí. ČEZ nelenil a novelu zákona, která mu přinese desítky miliard korun, si už v létě 2009 prosadil  v Parlamentu i u prezidenta. Současná novela toto narychlo ušité ustanovení pouze opravuje tak, aby nebylo diskriminační a aby alespoň částečně reagovalo na nereálně stanovené lhůty pro zpracování plánu pro využití bezplatných povolenek;  tuto novelu inicioval Senát a byla s "leteckou" novelou ve Sněmovně propojena. Pokud tedy nyní prezident (dokonce s odvoláním na můj projev ve Sněmovně) úpravu odmítá, je jeho kritika této právní úpravy sice v zásadě správná, ale opožděná: její základ už totiž jednou bez jakýchkoliv protestů schválil. Vadí-li mu teď skutečnost, že přijímáme českou úpravu dříve, než je jasná celková evropská koncepce, možná by podpořil návrh na zrušení celého "lex ČEZ" (jak se přezdívá přílepku, kterým bylo bezplatné přidělování povolenek v elektroenergetice přijato), který se do novely snažil ve Sněmovně prosadit poslanec Martin Bursík.

Pokud se Sněmovně do konce volebního období nepodaří prezidentské veto přehlasovat, plynou z toho dvě věci. Za prvé bude pravděpodobně opět Česko posláno před evropský soud za pozdní zavedení "letecké" směrnice do našeho práva (příslušná lhůta uplynula 2. února 2010). A za druhé, a to je asi závažnější, bude plán na povolenky zdarma využitelný prakticky pouze pro ČEZ, nikoliv pro další výrobce elektřiny a s rozumnějšími lhůtami, jak novela předpokládala. Že by opravdu toto pan prezident svým nejnovějším vetem zamýšlel?

Pozn.: Odkaz na nejnovější prezidentovo veto: http://www.hrad.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/6521.shtml