Vsetínská polopravda o příčině, za níž stojí příroda

„Sněhová nadílka a silný mráz v posledních dnech se podepsaly pod stav chodníků na Dolním náměstí. Dlažba je na řadě míst uvolněná a způsobuje při chůzi potíže. Radnice hledá řešení, jak chodníky opravit.“ Hlásá vsetínský rathaus.

Není to, alespoň co se týče tvrzení o příčinách dezolátního stavu Dolního náměstí, úplná pravda prezentovaná na oficiálních webových stránkách města, za níž stojí starosta města Jiří Růžička. Doposud totiž současná, ani ta minulá vláda města (velký rozdíl mezi nimi, co se týče obsazení, není) o něčem takovém veřejně nehovořily. Pravda je spíše taková, že radnice, respektive její politický šéf, tak v podstatě alibisticky reagují na nářky a křik Vsetíňanů na zimní (ne)úklid ulic a chodníků ve městě. A toho se zřejmě Růžička a jeho nohsledi zalekli, a tak si honem v případě současného technického stavu Dolního náměstí našli viníka. A není nic jednoduššího, než to všechno svalit na přírodu.

Nutno však, v rámci objektivity přiznat, že sněhová nadílka a silný mráz opravdu svůj vliv na současný stav chodníků (a nejenom těch) na vsetínském Dolním náměstí mají. Skutečnou příčinu je však potřeba hledat jinde. A tady je kámen úrazu, tady padla kosa na kámen nazvaný pravda.

Stavím se za autora textu, konšela a vedoucího redakce Vsetínských novin Jiřího Žůrka, když uvádí, že chodníky byly při rekonstrukci centrální plochy města na začátku nového tisíciletí opatřeny ne příliš vhodným povrchem. Byť to nazval velmi opatrně a neutrálně. Kdo totiž pozorně sledoval opravu náměstí, a stavebním pracím alespoň v základu rozuměl, měl jasno už tenkrát v tom, že takový šlendrián, který byl tady předváděn, dlouho vydržet nemůže.

Ale byla tady politická moc, která požadovala urychlení prací. Vlastně, byl tady Jiří Čunek. V té době komunální politik Čunek, který sbíral politické body nejenom v souvislosti se svou kariérou starosty, ale i v návaznosti na s tehdy časově ještě poměrně vzdálenými, nicméně blížícími se senátními volbami. A dělal pro jejich zisk a tedy usednutí do senátorské židle všechno bez ohledu na cokoliv a kohokoliv. Tedy vlastně jen s ohledem na sebe.

Výsledek na sebe nenechal dlouho čekat. Od oficiálního ukončení uspěchané a díky politice odfláknuté a zpitvořené rekonstrukce jsou chodníky na Dolním náměstí v podstatě v permanentní opravě. První Čunkův vsetínský pomník se bortí, jako domeček na hliněných nohách.

Ukázalo se, že (dovolím si parafrázovat výrok učitele národů Jana Ámose Komenského) všeliké to kvaltování toliko pro Čunka dobré bylo. Ale pro Vsetíňany stálo za exkrement hnědé barvy. A to platí i pro následné bezduché flikování označované za opravy. To všechno totiž vedlo až k současnému stavu.

Již zmiňované oficiální website Vsetína mimo jiné uvádějí, že: „Dolní náměstí bylo a je přirozeným obchodním a společenským centrem Vsetína. Jeho původně venkovský charakter se začal měnit na konci 19. století, pokračoval za První republiky a k poslední důkladné rekonstrukci a modernizaci došlo v letech 2002 - 03.“

Osobně souhlasím pouze s tím, že bylo. Sám pamatuji. V současné době však už přirozeným obchodním a společenským centrem Vsetína rozhodně není. Obchody (jen namátkou: lahůdkářství pod KB, prodejna sportovních potřeb, oděvů, látek, čistírna, papírnictví, prodejna knih, potraviny, kosmetika, foto-kino…) povětšinou zmizely a nahradily je banky, pojišťovny a dokonce i jakýsi prodejní sklad. Radnice, ta současná i ty minulé, se na zachování obchodního a společenského centra vyflákly a nenapadlo je hledat, spolu se soukromými vlastníky domů na náměstí, jak v centrum města zachovat život a podmínky, které z náměstí dělají náměstí. Kdekoliv. Banky a pojišťovny to rozhodně nezachrání!

Nebýt na Dolním náměstí ve Vsetíně zastávky MHD, pak by po většinu dne zřejmě zelo prázdnotou. A nezachránily by to ani letní zahrádky asi u dvou restaurací. Vsetínská radnice (opět, nemám na mysli pouze její současné personální obsazení) postupně degradovala centrální plochu města na ještě něco horšího, než byl kdysi jeho venkovský charakter. Vsetínské Dolní náměstí je vším, jen ne náměstím jednadvacátého století. A rekonstrukce jeho povrchu před lety z něj pomalu, ale jistě dělá oranisko, za něž by se styděli i v tolik pověstném a zesměšňovaném Kocourkově.

Kam že to kráčíš, Vsetíne? Bůh s Tebou, pokud se nenajde osvoboditel se selským rozumem v hlavě.