Sup v rouše beránčím

Jako spasitel a největší ochránce zájmů obyvatel vystoupil v těchto dnech senátor a hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek. A jal se bušit do tympánu zvaného H-System a jeho klienti.  Vyluzované tóny však zní falešně.

Samozvaný odborník na všechno Čunek se totiž po rozhodnutí Ústavního soudu o zamítnutí stížnosti podvedených klientů H-Systemu hodně nahlas pustil do svého na prvního angažování se v problematice a odškodnění lidí, kteří  v rámci družstva Svatopluk dostavěli domky po H-Systemu v Horoměřicích a obývají je, a jež mají po loňském rozhodnutí Nejvyššího soudu ´svá´ obydlí opustit.

Na první pohled, ostatně, jako již nejedenkrát při angažovanosti se páně Čunka při jiných jeho snahách, by se mohlo zdát, že po sólu na tympán přijde aplaus vestoje oslavující tympánistu. Ale to by nesměl být, jak lze z předchozí věty pochopit, Jiří Čunek. Hráč, jehož jediným zájmem nejsou, jak by se mohlo zdát, ´řadoví´ obyvatelé, ale jeho vlastní prospěch a neutuchající touha ovládaná pro Čunka typickým narcismem, megalomanstvím a touze po moci.

Dokladem budiž tedy i zatím poslední Čunkova snaha v uvedené kauze H-Systém. Senátor a hejtman ze Zlína se totiž rozhodl podílet se na právní úpravě odškodnění. Současná litera zákona totiž odškodnění neumožňuje. Proto se sám se sebou poradil a rozhodl se participovat na iniciativě premiéra Andreje Babiše ohledně zamýšlené právní úpravy a šéfa českého kabinetu se v tomto směru rozhodl také oslovit.

Je však otázkou, co zákonodárce dělal doposud. To Čunek jaksi zapomněl veřejnosti předložit. Vždyť senátorem je od 28. října 2006! Od té doby byl také prvním místopředsedou vlády Mirka Topolánka, ministrem pro místní rozvoj, celostátním předsedou KDU-ČSL. Tedy byl a je člověkem s dostatečnými možnostmi pro iniciativu legislativních změn. I těch, které mohly pomoci potíže klientů H-Systemu když ne odstranit, tak alespoň zásadním způsobem je zmírnit. On, ´velký všemocný či všehomožný´ však ani v tomto směru nic hmatatelného nevykonal! Tedy, abych nekřivdil, kromě občasného vypuštění prázdných slov do éteru.

Přitom, podle jednoho ze soudců Ústavního soudu, do roku 2008 šlo s tímto problémem ještě něco dělat. Pak už se ale objekty staly předmětem konkurzní podstaty a již se s tím prý nedalo nic dělat. Proč už tehdy, tedy mezi rokem 2006 až 2008, kdy už byl Čunek senátorem, prvním místopředsedou vlády, ministrem a celostátním předsedou parlamentní strany, nic pro změnu situace neudělal? Měl pro to podmínky, jako málokdo! Omluvou mu nemůže být ani fakt, že v té době čelil svým mimopolitickým problémům.

Osobně mě štve, že klienti H-Systemu dopadli tak, jak dopadli. Je to výsledek či důsledek toho, v jakém stavu česká legislativa obecně je.

Mnohem víc mě ale zlobí přístup Jiřího Čunka. Toho Jiřího Čunka, který se už více než deset let na tvorbě zákonů podílí. Pokud by chtěl náhodou tvrdit, že on nic, on muzikant, pak nevím, proč tím senátorem je! I když nevím… Vím, ale… Už jsem o tom psal nejednou.

Čunek se prostě v kauze H-Systemu převtělil do role supa převlečeného do roucha beránčího, který jen čeká, čeká a čeká... Až se dočká. A pak se z toho čekání snaží vydobýt co nejvíc. Pro sebe, samozřejmě, jak jinak!

Ony se totiž blíží krajské volby. A Čunek, byť si to sám nechce připustit, díky sobě samému a své nejedné prohře ve zlínském regionu ztrácí. A s tím je přece potřeba něco udělat. Co na tom, že s největší pravděpodobností, půjde zase a jen o mlácení prázdné slámy.