Dosud nebývalou prohru utrpěl a musí strpět hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek. Zastupitelé Zlínského kraje mu odmítnutím jeho v dané chvíli megalomanské choutky v podobě výstavby nové krajské nemocnice, uštědřili těžký direkt.
Úvod tohoto mého blogu by mohl vyvolávat domněnku, že z rozhodnutí zastupitelů mám v souvislosti s Čunkem škodolibou radost. Zejména u těch, kteří znají mé názory na jednání Jiřího Čunka a čtou moje blogy. Ano, ze zamítnutí hejtmanových snah mám radost. Ale obecnou! Protože proti vzniku moderního krajského špitálu nemám absolutně nic. Ať už se zrodí po rekonstrukci toho stávajícího, nebo stavbou na zelené louce. Ale ať se jej obyvatelům kraje dostane na základě korektních, nikým a ničím nezaujatých argumentů, které v jednom dokumentu zcela pragmaticky a nenásilnou formou přesvědčí většinu zastupitelů k bezpečnému a neriskantnímu rozhodnutí kterékoliv z variant. V pátek, a ani v týdnech a měsících před ním, tomu však takto nebylo! Takzvaně navrch totiž měla Čunkova arogance, ješitnost, narcismus a opovrhování a nejednou i dehonestování a svým způsobem také zesměšňování Čunkových oponentů. Včetně těch z renomovaných odborných kruhů, k nimž hejtman Zlínského kraje, bez urážky a zcela objektivně zejména s přihlédnutím k jeho vzdělání, rozhodně nepatří.
Navíc se ukázalo, že Čunek v případě ztráty půdy pod nohama pozbývá schopnost ovládat sama sebe, ztrácí soudnost, taktnost a dopouští se excesů ve způsobech jednání s využíváním vulgarismů či vyhrožováním lidem opačných názorů trestním stíháním, a po valašsky napsáno, samochťa se pasuje do role zaslepeného odborníka odborníků, který už postavil víc než jen psí boudu. A proto jej přece nebude nikdo o mnohamiliardové investici poučovat.
Přestože neúspěšný samozvaný odborník na zdravotnictví ve Zlínském kraji už hledá viníky zvenčí, bitvu o výstavbu nové krajské nemocnice ve Zlíně-Malenovicích si prohrál senátor a hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek sám. A paradoxně mu k tomu pomohli všichni jeho nohsledi, kteří jej nedokázali v jeho nadutosti ukočírovat. Ale ani se nedivím. Vím, ze zkušeností z působení Čunka ve Vsetíně, jak dokáže lidi ovlivňovat, jak si je umí zavázat a podmanit.
O to vzácnější je proto páteční rozhodnutí zastupitelů Zlínského kraje Čunka vyautovat. Dát Zlíňanovi samozvaně se pasujícího do pozice mocipána Vsetína za vyučenou. Konečně se Čunkovi dostalo hodně hlasitého upozornění, že doby, kdy si relativně mohl dělat to, co se mu zachtělo, se ztrácí v dálavách, že bude muset, pokud se hodlá dál na řízení chodu kraje podílet, vzít na vědomí pluralitu názorů, potřebu umět hledat kompromisy, netlačit na pilu sílou svého pocitu všemocného a neomylného individua a podobně.
Bude to však pro Čunka těžké, pokud se o to vůbec alespoň pokusí. On to totiž prostě neumí, on neumí prohrávat! Dokázal to svými výroky a stanovisky krátce po pro něj neúspěšném hlasování. Například když řekl, že se výstavby nové nemocnice nevzdá a na způsobu své práce nic měnit nehodlá. Vyjádřil tak svou nechuť k tomu, co se stalo i k těm, kteří se o to přičinili.
Kromě jiného, je tu ale přinejmenším ještě jeden problém, který nepřijetím Čunkova nápadu spatřil světlo světa. Mělo by se totiž velmi nahlas začít už konečně mluvit o tom, že kraj údajně vydal 200 milionů za nákup pozemků v Malenovicích. Aniž by totiž měl hejtman cokoli v ruce, dal pokyn k jejich nákupu. Neměl, a dodnes ani s ohledem na páteční výsledek hlasování nebude mít rozhodnutí zastupitelstva o stavbě nové nemocnice. Přesto však za pozemky utratil veřejné peníze. Tohle by si žádný soukromý investor a ani většina jiných zastupitelů nedovolili udělat, a dokresluje to charakter Jiřího Čunka jako člověka, který s veřejnými penězi hospodařit neumí a ani by s nimi hospodařit neměl!
Tento problém se však netýká pouze a jen nové krajské nemocnice ve Zlíně-Malenovicích. Mluvit by mohli Vsetíňané, kterým se Čunek ještě za dob svého starostování v tomto městě postaral o to, že přišli o přibližně 70 milionů korun, které nechal obrazně napsáno zabetonovat do podzemního parkoviště o asi 53 místech v objektu soukromého investora v přednádražním prostoru a jejichž využitelnost je, alespoň v současnosti, hodně diskutabilní.
Nemohu si pomoct, ale minimálně tyto dva počiny Jiřího Čunka jsou záležitostmi, které by neměly nechat v právním státě orgány činné v trestním řízení v klidu.
Čunek se však už nechal slyšet, že on, ani rada, kompetence nepřekročili. Podtrhl to výrokem v jednom z regionálních deníků, že: „Kdybych tak již mnohokrát neučinil, ničeho bych nedosáhl.“
Tak to je fakt bomba a další důkaz toho, co že je Čunek vlastně zač. Á propos, tak mě napadlo, čeho že vlastně Čunek ve své politické kariéře, kromě vlastního prospěchu dosáhl, respektive, co dokázal?
No, zkusím si odpovědět sám. Z pohledu Vsetíňana. Pamatuji si pouze na jeden svým způsobem pozitivní počin. I když v současné době začíná Vsetínu přinášet víc problémů, než užitku. Mám na mysli bývalý pavlačák u polikliniky obývaný povětšinou Cikány. Čunek tehdy poprvé kandidoval do senátu a chopil se možnosti situaci razantně vyřešit. Podrobnosti jsou obecně známy. Většině obyvatel města se to zamlouvalo a Čunek se rázem ocitl v pozici senátora. Od té doby nic. Alespoň si nevzpomínám. Až pak už zmiňovaných 53 parkovacích míst v podzemí takzvaného Čunkabaráku (prý Obchodní galerie) před vsetínským vlakovým nádražím. V řádu desítek milionů korun z městského rozpočtu nalitých do stavby soukromého investora! Byť se souhlasem většiny zastupitelů.
On totiž Čunek ani na nic jiného, po opětovném usednutí do starostovské sesle čas neměl. Toužil se stát hejtmanem. Tuto pozici ve své sbírce politických funkcí neměl, a tak ony přibližně dva roky vsetínského takzvaného starostování využil výhradně pro to, aby si mohl před kolonkou hejtman udělat fajfku.
Co na tom, že Vsetín dál chátral a pomalu, ale jistě se z něj stávalo zanedbané a špinavé město, kde se vymýšlely lanovky, zasklené lávky a megalomanská nábřeží, zatímco chodníky stále více představovaly spíš překážkovou dráhu, obchody v centru města střídaly banky, podmínky pro podnikatelské aktivity se ztrácely v nenávratnu…
A pak si on, Čunek, vybral za svého nástupce Jiřího Růžičku (viz Čunkova sebestřednost nezná mezí), vytvořil kolem něj jakousi ochrannou bublinu s gloriolou jediného schopného pokračovat v jeho (Čunkových – pozn. autora) šlépějích. Skutečně to zvládá. Vsetín je ještě víc zpustošený, chodníky zarůstají travou, cyklisté se po nich prohánějí, jak se jim zachce, městská policie nefunguje, v nedávných vedrech nebyla radnice ani schopna zajistit kropení prašných ulic a podobně.
To je výsledek práce Jiřího Čunka, ať se to komu líbí, nebo ne. Ve světě se říká: Cherchez la femme. Ve Vsetíně se říká: Za vším hledej Čunka. Ano, i Vsetínu se stále častěji, a už ne jenom mezi místními, říká Čunkoland! Pro mě, rodáka ze Vsetína, něco otřesného a ponižujícího. Ale tak to prostě je, když se k moci dostane ten, který to s ní neumí.
Myslím si, že větší skromnost a taktnost by zlínskému rodákovi Jiřímu Čunkovi v jeho hejtmanské práci neškodila. Ale nejenom v ní. I když osobně se domnívám, že vůbec nejlepší by bylo, kdyby se hejtman odebral do politického důchodu. Z mého pohledu totiž už není schopný styl svého počínání změnit. Čunek je prostě Čunek a obávám se, že Čunkem zůstane.
