Pro další sóloakci se rozhodl hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek. Aniž by k tomu měl jakékoliv de jure oprávnění, rozhodl se, s podporou svých radních, zbavit kraj všech třinácti spravovaných domovů pro seniory a předat je obcím.
Ve své podstatě to znamená, že lidovecké vedení Zlínského kraje ovládané zmiňovaným Čunkem se rozhodlo vzdát se zodpovědnosti za péči, poskytovanou jedné z nejvíce zranitelných skupin obyvatel Zlínského kraje. Nejsem, podle dosavadních reakcí sám, kdo nechápe, proč by kraj neměl i nadále garantovat dostupnou a kvalitní péči více než tisícovce seniorů žijících v domovech. Kladu si, spolu s dalšími, rovněž já otázku, proč se rada kraje, po trapném fiasku se změnami ve veřejné autobusové dopravě a se snahami o výstavbu nové krajské nemocnice, pustila do dalšího, opět zcela nepromyšleného a nepřipraveného převratu, na jehož konci nebude nic jiného, než zborcení dosud fungujícího systému péče o potřebné seniory. Nechápu pak ani to, co Čunka motivuje k tomu, aby byla u seniorů odkázaných na život v krajských domovech vyvolána nejistota a svým způsobem je tak hazardováno s jejich zdravím.
I když nechápu, nerozumím… Čunka za ta léta, co se pohybuje nejen v komunální politice, mám docela dobře přečteného. Jemu nikdy nešlo o blaho člověka, ale pouze a jen o ukojení svých vlastních potřeb. A nemohu si pomoct, taky o zničení všeho, co funguje a pod čímž jsou podepsáni jeho předchůdci a nikoliv on.
On si totiž zlínský hejtman myslí, že není nad něj. Ostatně, jak už jsem v jednom ze svých předchozích blogů napsal, i mezi svými podřízenými tvrdí, že po bohu je tady ve zlínském kraji pouze a jen on. On Čunek, který jej tady, na této části planety, zastupuje.
Ale zpět k v úvodu popsanému problému.
Čunek přiměl některé své podřízené k tomu, aby začali realizovat jeho mocenské fikce, aniž by k tomu měl oprávnění. Rozhodnutí Rady Zlínského kraje, která začátkem července Čunkovým seniorským touhám dala požehnání, za takové oprávnění totiž považovat nelze. Pokud to Čunek neví, nebo to není schopen ani ochoten pochopit, pak ve své funkci nemá co dělat. On totiž nedostal mandát od voličů k tomu, aby si dělal to, co jemu se zlíbí, ale aby…
Avšak Čunek se opět rozhodl! Rozhodl se, aniž by svůj záměr předjednal s radnicemi, kterých by se měl převod domovů seniorů týkat. Ba tato Čunkosnaha pak nebyla seriózně projednána a schválena ani zastupiteli kraje. A pochybnosti mám i o tom, zda toto Čunek projednal s odbornou veřejností. Prostě jde o další čunkovinu připravovanou v tajnosti za zavřenými dveřmi a já se obávám, že ze strany hejtmana Čunka je cítit pokus o privatizaci pobytových zařízení pro seniory, a že to nedělá jen tak z jakéhosi plezíru.
Obávám se, že Jiří Čunek ztrácí soudnost. Obávám se, že Jiřího Čunka kromě megalomanství a narcismu beznadějně ovládla rovněž touha po bezmezné moci, představa, že on je tím všemohoucím.
Nemohu si pomoct, ale začíná nazrávat doba, kdy bude potřeba, ve vztahu k Jiřímu Čunkovi, aby do dění ve Zlínském kraji vstoupilo ministerstvo vnitra. Jiří Čunek totiž, pokud jedná svévolně a bez nezbytného mandátu, nepokrytě a bez skrupulí překračuje pravomoci veřejného činitele. Navíc mu k tomu pomáhají jeho nejbližší spolupracovníci.
Hrozí nebezpečí, že Čunek svou politickou a mocenskou neomaleností natropí škody, z nichž se bude později kraj jen s velkými obtížemi vzpamatovávat.
Ještě je čas, ale…
