Je nám jedno, kolik Ukrajinců zemře. Kolik žen, dětí, civilistů, vojáků zemře.

„Tahle válka je jako důležitý fotbalový zápas a my chceme vyhrát,“ vysvětlil bývalý senátor Richard Black, který desetiletí sloužil v americkém námořnictvu.

Video s jeho výroky se v současné době šíří po sociálních sítích.

Podle Blacka nenese Moskva ani vinu za začátek války. Dokládá to tím, že vojensko-taktická věda předpokládá poměr 3:1 mezi útočícími jednotkami a obránci – pouze v tomto případě má útočník šanci zvítězit na bojišti, vysvětluje bývalý republikánský senátor.

Na začátku války však měly Putinovy ozbrojené síly v oblasti pouze 160 000 mužů, zatímco Ukrajina soustředila 250 000 mužů pro plánovaný útok na Donbas. Jeho závěr: Putin byl nucen zaútočit, aby zabránil Ukrajině v útoku na Donbas.

„Ukrajina nemůže rozhodnout o míru. Rozhodnutí o míru lze učinit pouze ve Washingtonu, ale dokud budeme chtít pokračovat v této válce, budeme bojovat, dokud nezemře poslední Ukrajinec,“ uzavírá Black.

Výše uvedený text jdoucí proti informacím, které jsou šířeny převážně provládním mainstreamem byl zveřejněný dne 30. 8. 2022 na Parlamentních listech jako jedna ze součástí Úterní glosy Miroslava Macka (dříve OF, ODS). Nevím, možná jsem „objevil Ameriku“ a někteří čtenáři tyto informace budou již znát. V každém případě jsem byl překvapený cynickou otevřeností senátora Richarda Blacka. Najdete tam i ten známý „boj do posledního Ukrajince“, který se objevuje i našich médiích… Odpovídá to modelu proxy války (války v zastoupení) mezi Ruskem a USA. Možná byl stejně překvapený i pan Macek, když tomuto tématu věnoval část svého článku.

Každého hned napadne, zda se nejedná o fake news. To video se internetem skutečně šíří. Je tam dokonce i další, kde se tentýž bývalý senátor vyjadřuje opět k Ukrajině … Jedno z videí je dokonce opatřeno i ruskými titulky. Čili dobrá zpráva pro všechny rusobijce, kteří se toho obratem chytí s výkřiky, že se jedná o ruskou propagandu. Pokud to hraje na notu Rusku, je pochopitelné, že si to Rusové nenechali ujít. Naprosto stejně by postupovala a postupuje i Ukrajina. To ať každý posoudí sám.

Další věc. V tom textu se hovoří o „poměru 3:1 mezi útočícími jednotkami a obránci“. No jo, ale to nesedí. Pokud skutečně Rusové měli v oblasti 160 000 mužů, museli by tam Ukrajinci mít v poměru 3:1 celkem 480 000 vojáků… A oni (údajně) měli k dispozici jen 250 000 bojovníků. Pořád mi tam schází 230 000 ukrajinských vojáků… Ukrajinci by tak měli ten „útočný poměr“ na hodnotě 1,56:1. To je o chlup víc než polovina kýženého poměru 3:1. Tady něco nehraje… Ukrajinci by museli být šílení, kdyby se s tak malou převahou (1,56:1) pokusili o útok. Otázkou ale je, zda ty informace o počtech vojáků na začátku války byly pravdivé. Jestli ty počáteční počty vojáků nesedí, potom možná ten poměr 3:1 mohl být. Také je nutno brát v úvahu o jak široký úsek fronty se mělo jednat. Pokud by to měl být ze strany Ukrajinců blitzkrieg na úzkém úseku, potom by tam klidně mohli mít ten poměr třeba 5:1 nebo i větší… Takže kde je pravda? Každá strana bude tvrdit to, co se jí zrovna hodí do krámu…

V každém případě osoba senátora Richarda Blacka reálně existuje. Já jsem našel tyto odkazy:

Sen. Richard Black: The decision for war was made in US, the decision to attack was made in Russia

… Obsahuje ruské titulky

Sen. Richard H. “Dick” Black

Senator Richard H. Black (R) - Almanac of Virginia Politics

… Bibliografické informace

Výše uvedená tvrzení jsou závěry amerického senátora, který svojí rétorikou patří mezi "jestřáby". Jenže kritických hlasů proti pomoci Ukrajině, včetně přiznání toho, že válku na Ukrajině způsobily Spojené státy změnou režimu na Ukrajině je v USA mnohem víc. V pokračování tohoto blogu dostane slovo další americký senátor, dokonce bývalý kandidát na prezidenta USA. Tedy ještě těžší váha než je Black. Kritika zahraniční politiky USA z jeho strany je velmi trvrdá. Otázkou je, jak velké kontakty má Richard Black na Senát Spojených států amerických, Kongres Spojených států amerických a vládnoucí elity. Sloužil v americkém námořnictvu, takže na rozdíl od jisté provincionální ministryně, která si střílí maximálně tak z občanů, by Richard Black měl válečnému „řemeslu“ rozumět...

Nicméně to, co senátor Black uvádí, stojí za zamyšlení. Spousta věcí tam sedí a dává smysl. Pravda je ale taková, že dnes nikdo není schopen podat přesný obraz, jak se válka mezi Ukrajinou a Ruskem skutečně vyvíjí. Obě strany konfliktu lžou a posílají do světa dezinformace.

Možná reálný obraz o situaci mají některé tajné služby. Ale i zde je pochybnost, ověřená časem. Celá slavná CIA byla v roce 1989 vykolejená z toho, že došlo k rozpadu Sovětského bloku a že se to rozpadlo tak rychle. Neměli o tom sebemenší páru! Absolutně nic! Sami to přiznali. Ty změny byly přitom kolosální a CIA byla mimo mísu. Asi jejich "kremlologové" byli na dlouhodobé dovolené. Druhý příklad, opět ověřeno časem. CIA lhala a zkreslovala fakta již během války ve Vietnamu. A korunu všemu nasadili lhaním americkým občanům o tom, že Saddám Husajn má jaderné a chemické zbraně. Neměl nic! A i toto o sobě dnes přiznávají sami Američané, takže žádný fake!

Malé odbočení: Saddám Husajn mi připomenul ještě jeden fakt. USA „exportují demokracii“ pomocí tanků a bombardérů pouze do zemí, které nevlastní jaderné zbraně. A teď velký paradox. Irák byl napaden, protože údajně měl jaderné zbraně. Přitom kdyby je měl reálně, Američané by stáhli ocas a jen brblali. Zajímavý odkaz k tomuto tématu: „Saddámovy zbraně hromadného ničení jsem si vymyslel, přiznal Iráčan“. To samé se týká i Muammara Kaddáfího v Libyi. Po vojenské intervenci mezinárodních sil došlo k destabilizaci Libye, která trvá dodnes, dopadení Kaddáfího a jeho popravě. A znovu, kdyby Libye měla atomovou bombu, intervence by nebyla a obskurní Kaddáfí tam vesele řádil jako diktátor dodnes…

V žádném případě nechci obhajovat tyto diktátory či rovnou tyrany a jejich režimy. Ale cynicky se můžu ptát, zda nebylo lepší „nechat věci při starém“ a dělat to, co stejně Západ dělal před tím, tedy pragmaticky zamhouřit oči. Nebylo by tolik mrtvých, nebyly by rozdrbané tyto státy a stejně tam (Irák, Libye) žádná demokracie není a nikdy nebude… Já vím, demokracie je krásná věc, ale někde holt nikdy fungovat nebude.

Jedinou výjimkou je snad ten Afghánistán. Tam se ten export americké demokracie docela povedl. A jak tam byla vymýcena korupce, přímo vládní korupce, to je také učebnicový příklad. USA tam korupci přímo a oficiálně podporovaly uplácením kmenových náčelníků. Díky bohu, že na Ukrajině kmenoví náčelníci nejsou. Tam se jim říká oligarchové... I když to byli Američané, zmizeli z Afghánistánu po anglicku aby tu demokracii nezakřikli...V případě Saudské Arábie ty Západní oči nejsou zamhouřené, ale rovnou zavřené. Demokracie je demokracie, ale ropa je ropa a kšeft je kšeft. Takže se měří dvojím metrem. Ale zpět k tématu Ukrajiny.

Potom tajným službám věřte. Lžou i dnes o Ukrajině, jen zatím nevíme, jak moc lžou. Jsou tajné, takže z principu nezveřejní, co nechtějí. A pokud něco zveřejní (cíleně vypustí do médií), tak stejně nevíte, jestli to není účelové (dezinformace) anebo se zase „trefili“ jako v roce 1989…

Možná někdo sleduje válku na Ukrajině velice podrobně, studuje různé cizojazyčné weby, porovnává a třídí informace, ale i tyto možnosti mají svůj limit. A tím je věrohodnost a ověřitelnost zdrojů, které ony weby používají. Takže se zase skutečnou pravdu nedozví.

Nejprovařenější v „prodávání“ dezinformací jsou česká média. Kdyby byla pravda to, co televize odvysílaly, a to, co se o válce na Ukrajině napsalo, tak svatý Volodymyr by už vládl Ukrajině z Kremlu…