Čekáme na Vánoce na premiérovou pohádku, která předčí vše, co jsme v uplynulém roce mohli v televizi vidět. Jde dnes už o tradici, která je však poměrně mladá.
Roku 1957 tak mohli diváci Československé televize vidět Drdovy Hrátky s čertem, další pohádku v hlavním vysílacím čase pak až roku 1972 (Princ Bajaja) a 1973 (Zlatovláska). V roce 1974 pak byly odvysílány Tři oříšky pro Popelku, což je vedle Pyšné princezny fenomén naší filmové pohádkové tvorby. „Letopočty 1978 až 1980 patřily titulům Paví král, Jak se budí princezny a O ptáku Ohniváku,“ vysvětluje ve svém článku, který byl zveřejněný na serveru iDnes.cz před rokem, paní Mirka Spáčilová. „Na jistou dobu pak pohádky sice zase ustoupily (řadu let jsme na obrazovkách sledovali rodinné komedie: např. Můj brácha má prima bráchu, Jak vytrhnout velrybě stoličku nebo Jak dostat tatínka do polepšovny), nicméně od 80. let si své místo ve štědrovečerním programu znovu upevňovaly. Postupně dospěly i k principu televizních premiér, které 24. prosince zažily například snímky O statečném kováři, Třetí princ, S čerty nejsou žerty či Mahulena, zlatá panna. Ovšem tehdy šlo vesměs o distribuční pohádkové filmy pro kina. K vlastní výrobě pohádky určené přímo pro Štědrý večer sáhla tehdejší Československá televize poprvé až po změně režimu, když roku 1990 uvedla koprodukční příběh O Janovi a podivuhodném příteli. Natočil jej Ludvík Ráža, jehož Sedmero krkavců v roce 1993 založilo nynější tradici štědrovečerních pohádek již samostatné České televize.“
A teď ruku na srdce: který z těch titulů vás v minulosti (zapomeňte teď na Popelku Libuše Šafránkové…) nějak extra zaujal, oslovil? Která z těch pohádek se vám vedrala pod kůži? Mně jediná: S čerty nejsou žerty s nesmrtelnou hláškou, kdy se Vláďa Dlouhý za Ondru Vetchého „jde obětovat do hospody“.
Ono se totiž podaří natočit něco jako Pyšnou princeznu či Tři oříšky pro Popelku jen jednou za čas. Za generaci. A neplatí to zdaleka jenom o pohádkách, ale o filmech obecně.
A tak nežehrejme na mizerné vánoční pohádky posledních let, ale těšme se na tu, kterou Česká televize uvede příští rok. Třeba se najde tvůrce s pěkným, neotřelým námětem, obsazením, které nás jako diváky potěší – skutečně pěknou pohádku se dlouho natočit nepodařilo, třeba to už konečně v roce 2020 vyjde. A nebo další rok.
