Bez výraznějšího zájmu médií a absolutně bez zájmu přispěvatelů blogu iDnes proběhla ve dnech 5. – 8. prosince 2022 zahraniční cesta ministryně obrany Jany Černochové. Navštívila Vietnam.
To je pro vládní návštěvy poměrně nezvyklá destinace. Navíc celá Černochové mise byla tak trochu zastřená pláštíkem tajemství: podle serveru Vietnam+ se během této návštěvy měly řešit česko-vietnamské vztahy v oblasti politiky, vzdělávání nebo obchodu.
Mezi ministry obrany?
Naše strana se k tomu pro jistotu nevyjádřila vůbec. „Ve čtvrtek k cestě paní ministryně do Vietnamu vyjde tisková zpráva,“ reagoval tiskový odbor resortu. Údajně z bezpečnostních důvodů.
Včera jsme se pak dověděli, že Jana Černochová v Hanoji jednala s vietnamským ministrem národní obrany, armádním generálem Phanem Van Giangem, o kapacitách českého obranného průmyslu a možnostech vývozu do Vietnamu.
Budeme obchodovat s komunistickým režimem? Ať jakkoli zvláštním, neboť ten to peče jak s Japonci nebo s Číňany, tak s Rusy i Američany? A co na tom bylo tak nebezpečného, že jsme o smyslu návštěvy mohli být informováni až po jejím skončení?
Zbytečné mlžení. Navíc si myslím, že návštěva zrovna Vietnamu by z hlediska obrany a bezpečnosti mohla mít smysl. Jde o zemi, která se v minulém století úspěšně vzepřela francouzským kolonizátorům, aby je roku 1954 v indočínské válce porazila. O dvacet let později (zhruba...) pak Vietnam vyhrál válku i nad USA.
David se s úspěchem změřil s Goliášem. Dokonce se dvěma…
Takového Davida a Goliáše máme dnes v Evropě. Vzhledem k tomu, že jednoznačně v tomto boji preferujeme toho menšího a slabšího, pak vietnamská zkušenost nemusí být vůbec od věci.
