Naše země bude hned na začátku roku řešit dvě politické záležitosti: jaká bude nová vláda a kdo bude naším novým prezidentem.
Řečeno a napsáno už toho bylo dost a dost. Situace se zdá být napjatou, nejasnou – jenže není. Je to jako blbý film bez nápadu, se zcela předvídatelnou zápletkou:
Babiš důvěru či podporu pro svou vládu 10. 1. nezíská. Vůbec nevadí, že navrhovaný kabinet není sestaven špatně, nevadí, že s jeho programovým prohlášením je schopna se v mnoha bodech ztotožnit většina poslanecké sněmovny. Soudím tak alespoň podle programů jednotlivých parlamentních stran, které byly v podzimních sněmovních volbách (jedny více, jiné méně, přesto) úspěšné.
Zeman vyhraje prezidentské volby, přičemž osmičku dalších kandidátů převálcuje podobně, jako hnutí ANO v říjnu předčilo ostatní politické subjekty. Na jednokolovou prezidentskou volbu to však bude málo.
Otrava, nuda… jak jsem řekl, blbej film.
Oč by byl lepší, kdybychom se desátého příštího měsíce z Malostranského náměstí nedočkali bezpočtu rétorických cvičení jednotlivých poslanců, v jejichž rámci budou mnoha prázdnými slovy vysvětlovat, proč ano či ne právě tuhle vládu. Přitom je dopředu rozhodnuto a na toto rozhodnutí jejich vystoupení nemají pražádný vliv. Kdyby naši poslanci zvedli ručky a nechali Babiše ukázat, co umí. Oč by ten biják byl kvalitnější, kdyby volba prezidenta dokázala dostat k urnám 80, 90 procent voličů a Zeman by prošel už v prvním kole. Kvalitnější a levnější…
Ono to totiž jinak, ať se to komukoli líbí nebo ne, nakonec stejně nedopadne. Vládnout bude hnutí ANO a stávající prezident na Hradě zůstane.
