Karenční doba je asociální produkt jedné z našich předchozích – pravicových – vlád. A je jen dobře, že se už brzy stane jen zlou vzpomínkou. Alespoň se na tom včera domluvili zástupci ANO a ČSSD.
Argumenty, jimiž se tehdy naše vládnoucí elity oháněly, se brzy ukázaly být zcela lichými: náš zdravotnický systém nebyl s karenční dobou zneužíván o nic méně než předtím a nabité ordinace lékařů zůstaly plné dál.
Jen marodění se s karenční dobou stalo ještě větším postrachem, než bylo kdy dřív. Nejen postrachem, ale doslova noční můrou. Pomíjím skutečnost, že s tímto opatřením přišly do našeho zdravotnictví i poplatky: za návštěvu lékaře, za pobyt v nemocnici, za pohotovost. To aby to vaše marodění bylo opravdu trestem.
A ono bylo – nejenom, že je vám blbě, je vám hůř ještě o to víc s vědomím, že s neschopenkou přijdete o významnou část svého příjmu (a u mnohých je pak problém zaplatit nájem, plyn, elektřinu a splátku na novou pračku, která vám před měsícem odešla…), přičemž po první tři dny nemoci nedostanete ani korunu. A tak se chodí do práce raději s dlouhým nosem. Nemoci, pokud to jde, se přecházejí, aby se později vrátily zpět - a ve větší síle a „lepší kondici“, což si samozřejmě vyžádá delší léčení s horším průběhem. Nemluvím ani o tom, že prskám bacily nejen na svoje spolupracovníky, ale i v autobusu, v tramvaji nebo ve vlaku.
Začínající chřipku zvládnete v posteli za tři dny. Jen málokdo si však může dovolit zůstat zadarmo doma. Špatným řešením je dovolená (často jsme špatné řešení volili) – tu totiž máme na něco úplně jiného, než abychom jí sanovali nějakou tu občasnou nevolnost.
Karenční doba byla, je a bude prostě špatně – a je dobře, že už to bude pryč.
