Vesmír má střed a my jsme poblíž

Přikládám zde grafy, které patří minulému příspěvku. Podle nich jsem si pak dovolil upravit jeden diagram M. Riesse.

Ještě je zde byla tato námitka:
„ Mám obavy, že jste neuvážil konečnou rychlost šíření světla. Jelikož Hubbleova konstanta se s časem zmenšuje, a jelikož je c konečná, pozorujeme vzdálené objekty v minulosti, tedy v době kdy byla HK větší.“

Rychlost světla jsem uvážil a myslím si, že Hubbleovy diagramy jsou sestrojovány tak, že vzdálenosti i rychlosti galaxií musejí být nejdříve přepočítány na současnost a pak teprve zaneseny do grafu. Protože když se díváme na různě vdálené galaxie, díváme se také na různě vzdálenou minulost. Nemůže se tedy do jednoho grafu dávat rozdílné hodnoty HK. Tedy se nejdříve musí vypočítat dnešní rychlost a vzdálenost galaxií a ty zanést do grafu.
Dále jsem zjistil, že nejen Hawking, ale např. i Brian Greene píše:
„Po modelu požadujeme, aby všechny body byly zcela rovnocenné, neboť věříme, že každé místo ve vesmíru je (v průměru) stejné jako ostatní.“ (1)
Poněkud mne udivuje, že vědci si dokázali svou víru uzákonit ( Hubbleův zákon ), zatímco takový Einstein dokázal vyprodukovat pouze teorie, jeden princip a vzorec (Einsteinův), ale žádný zákon. Přitom jeho teorie tak upřesňují Newtonovy zákony, že se bez nich při přesnějších výpočtech nebo vyšších rychlostech neobejdeme. Také dokázal, že přímka v reálném vesmíru neexistuje, viz ohyb světla.
Víra ale není povinná, a tak jsem si dovolil trochu zkorigovat tento Hubbleův diagram, který pochází od M. Riesse (1966), podle výše uvedeného grafu:
http://www.talkorigins.org/faqs/astronomy/bigbang.html#redshiftNa první pohled je  patrné, že zde zobrazeným bodům by se více blížila přímka s nepatrně menším sklonem, ale v horní části poněkud zakřivená nahoru k té nejvzdálenější galaxii. Tedy s poněkud proměnnou Hubbleovou konstantou.
Tak jsem to také udělal, ale není to zde zobrazené. A co se tím změnilo? Pozorovatel vzdálený od nás 300 Mpc již nemůže tvrdit, že se mu vesmír jeví ve všech směrech stejný. Galaxie od nás vzdálené 100 Mpc, se od něho vzdalují rychlostí 12 160 km/s, kdežto stejně vzdálené na opačné straně (od nás 500 Mpc) se od něho vzdalují rychlostí 14 320 km/s. Tento mimozemšťan je tím pádem už mimo střed vesmíru. Snadno a rychle jsem ho vypoklonkoval. Střed je pouze jeden a je již obsazen.

Odkazy:
(1)  Brian Greene, Struktura vesmíru (2004), str. 205