Víme, že k trestnímu stíhání ombudsmanky je nutný souhlas poslanecké sněmovny, ale to nic nemění na skutečnosti, kterou zde budeme popisovat. ? Jedná se o případ, kdy nějaké ososby použily tzv. situační testování ve spolupráci s Poradnou pro občanství, občanská a lidská práva:
Dvě pracovnice na žádost ombudsmanky zatelefonovaly do realitní kanceláře s tím, že se představily jako Romky a požádaly o zprostředkování nájemního bytu. Makléřka jim následně sdělila, že byt jim nezprostředkují, protože v nich jejich majitelé nechtějí mít nastěhované romskérodiny. (1)
Zmíněný termín „ situační testování „ však nezná ani Listina zakladnich práv a svobod, ani trestní zákon, ani Zákon o veřejném ochránci práv (2). Rovněž se mi nepodařilo nalézt žádný právní předpis, který by toto testování nadřazoval nad zmíněné zákony, tudíž se domnívám, že jeho použití bylo neoprávněné.
Dále je možno připomenout, že podle zákona : „ Veřejný ochránce práv působí k ochraně osob před jednáním úřadů a dalších institucí uvedených v tomto zákoně …“ (2) tedy úřadů a institucí, nikoli občanů, a realitní makléřka v tomto případě pouze zprostředkovává pronájem a nemůže tedy jednat v rozporu s požadavky klienta.
Proto chci podat trestní oznámení na ombudsmanku a její spolupachatelky pro podezření ze spáchání trestného činu podvod dle § 209 odst. 1, 4a, 4b, a dále ze zneužití pravomoci úřední osoby §329 tr. zák., odst.1a, 1b.
Nyní citace z trestního zákona:
§ 209 Podvod
(1) Kdo sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.
(4) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny,
b) spáchá-li takový čin jako osoba, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy poškozeného,.....“
Nemám pochyb o tom, že makléřka realitní kanceláře E. Nosková byla uvedena v omyl, když jí nějaká osoba předstírala zájem o pronájem bytu, o který ve skutečnosti zájem neměla a už vůbec ne o placení nájemného a že zamlčela podstatnou skutečnost, tedy že jednala podle imstrukcí paní ombudsmanky a prováděla na ní situační testování.
Také jsem toho názoru, že tato osoba i paní ombudsmanka se nezákonným způsobem obohatily, protože jsou státní zaměstnankyně, které za takovou „práci“ pobírají plat.
A co se týče způsobené škody, tak ta je evidentní už tím, že se poškozená tímto nařčením ombudsmanky musela zabývat jak v pracovní době tak mimo ni, přičemž tuto ztrátu jí stát neuhradí a jistě také musela vyhledat právní pomoc, která obvykle není zadarmo.
Naplnění skutkové podstaty trestného činu dle odstavce 4b pak spatřuji v tom, že ombudsmanka má povinnost hájit zájmy všech občanů, tedy i makléřů realitních kanceláří.
A dále § 329 Zneužití pravomoci úřední osoby:
(1) Úřední osoba, která v úmyslu způsobit jinému škodu nebo jinou závažnou újmu anebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch
a) vykonává svou pravomoc způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu,
b) překročí svou pravomoc
bude potrestána odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo zákazem činnosti....“
U §329 jsem toho názoru, že úmysl způsobit škodu je zřejmý už tím, že poškozenou osobu dávají navíc k soudu, který jí má vyměřit pokutu.
Odstavec 1a je pak podle mne naplněním skutkové podstaty trestného činu, neboť je zřejmé, že ombudsmanka vykonává svou pravomoc způsobem odporujícím článku 11 Listiny zakladnich práv a svobod (5), který nám zaručuje právo vlastnit majetek a v mezích zákona s ním nakládat dle vlastní potřeby a uvážení, což makléřka respektovala, zatímco paní ombudsmanka, která to má v popisu práce, nikoli. Přitom je jasné, že svůj majetek nemůžeme zneužívat k diskriminaci, ke které v tomto případě rozhodně nedošlo, protože žadatelka ve skutečnosti žádný byt nepotřebovala, pouze jeho potřebu předstírala. Naproti tomu poškozená makléřka E. Nosková již finanční újmu utrpěla, a lze ji snadno vypočítat.
Dále se domnívám, že naplnění skutkové podstaty podle odstavce 1a lze také doložit již zmíněným podvodem dle § 209. Tedy že ombudsmanka a její spolupachatelky vykonávají svou pravomoc za použití podvodu.
Odstavec 1b, překročení svých pravomocí, je potom podle mne naplněn tím, že ombudsmanka v tomto případě rozhodně neměla právo použít agenta – provokatéra, u kterého je zamlčování podstatných skutečností součástí pracovních úkolů, ani situační testování bez vědomí testované osoby, protože k tomu nemá podporu v našich zákonech.
Tímto chi otevřít širší diskusi a konzultaci, abych mohl případné nedostatky tohoto návrhu ještě odstranit.
Prameny:
(1) http://usti.idnes.cz/ombudsmanka-kritizuje-realitni-kancelare-fgs-/usti-zpravy.aspx?c=A141222_122039_usti-zpravy_hrk
- http://www.epravo.cz/top/zakony/sbirka-zakonu/zakon-o-verejnem-ochranci-prav-14103.html
- http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-politika/310221/romka-predstirala-zajem-o-byt-agenti-provokateri-jsou-praktika-stb-kritizuje-mach-sabatovou.html
- size="9pt"http://evavaleriemaxova.blog.idnes.cz/c/455211/ombudsmanka-situacni-testovani-v-realitkach-nebyla-zadna-provokace-romkou.html
- size="9pt"http://business.center.cz/business/pravo/zakony/listina-zakladnich-prav-a-svobod/hlava2.aspx
- size="9pt"http://business.center.cz/business/pravo/zakony/listina-zakladnich-prav-a-svobod/hlava2.aspx
