Trocha poezie nikoho nezabije

Posie je krystalickou formou krásné literatuty. Při jejím čtení, poslechu, vnímání a porozumění je potřeba více soustředění a času. Citliví lidé mají obojí. A proto čtou, poslouchají a vnímaní poesii

Entita svého druhu

Abys nalézal krásu, nemusíš být krásný.

Abys nalézal dobro, nemusíš být dobrý.

Abys nalézal moudrost, nemusíš být moudrý.

Abys nalézal lásku, nemusíš být milován.

Abys byl bohatý, nemusíš mít zlato ani peníze.

Abys věděl proč žiješ, nemůžeš a nesmíš umírat.

Život je nejvyšší hodnota a dar, lidé jej skutečně žijí,

Nenáleží jen světu fantazií.

Je v péči o vlastní bytí, se snažením a vůlí spjatý,

Pokračuje v reprodukci.

Hodnotu jeho směňuješ, jen když jsi zaujatý.

Otázky –co za to- nepatří do jeho kruhu.

Za činy zodpovídáš, ať vedou k zmaru či duhu.

Jsi rukojmím bližních, entitou svého druhu.

Otázky a odpovědi

První, třetí nebo pátý? V cíli života chceš být kolikátý?

Chceš mít dům a ženu krásnou? Úspěšný být, ať ostatní žasnou.

Chceš být šťastný? Bohatý a cenný? Chceš být první mezi všemi?

Chceš být silný, nestonat a zdravý? Aniž by tě minul jasný záblesk slávy.

Chceš být spokojený stále? Na podiu, na forbině vždy hrát roli krále?

Chceš být moudrý? V záři reflektorů stát? Kolik lidí si to přálo tolikrát!!!

To je cesta namáhavá, trnitá. Plná odříkání, úsilí a dřiny.

To za tebe neudělá nikdo jiný. Neházej však flintu ihned do žita.

Nesklidíš však vděk jen, uznání, Ale také rány, nadávky a zoufání.

Všechny vzácné pocty můžeš mít, dokážeš-li spravedlivě žít.

Je to, ale břímě velmi těžké, vzněty rozumu a srdce naplnit.

Stojí, ale za to, vždy to zkusit. Poruč sobě! Zkusit se to musí.

Nelze mít jen otázky a sedět. Musíš umět na ně odpovědět.