Místo programů klání o pořadí /pardon/ u žlabů na kandidátkách

Ještě kampaň nejede na pátou rychlost, ale hlavní aktéři voleb se již odkopali. Programy, ideje, návrhy, kterými by chtěli a měli zlepšit život lidí v zemi, to vše jde stranou. I samotnou stranu, za níž kandidují, mohou vzít všichni čerti. Moc se mezi sebou zas až tolik všechny strany neliší. Teď jde o volitelné místo na kandidátkách. 

Aby se většinou profláklí političní matadoři, partajní bosové a poslanečtí profesionálové dostali opět ke státnímu vemenu, tak se i poperou, obrací se k soudům, špiní kolegu, který je údajně nesprávně před ním.Být poslancem znamená být na rozdělovníku peněz z daní občanů, tedy nás všech. Protože zdaněné nejsou jen příjmy, zisky a výnosy,/mimo příjmů z dividend/, ale všechno od nájmů, vody, telefonování, potravin, knih, vzdělání zkrátka všechno.U všeho je ona „diamantová“ DPH. Volby jsou vývěvou pro peníze z našich daní. Každá strana nebo politické hnutí dostane při dosažení 1,5% hlasů za každý platný hlas 100 korun. Za každou desetinu procenta platných hlasů navíc pak 200.000Kč. Při dosažení 3% platných hlasů pak 6,000.000 Kč každý rok. Při dosažení 5% pak 10,000.000.korun. Příspěvek na mandát poslance či senátora činí 900.000 korun ročně. Na člena zastupitele kraje a HM Prahy ročně 250.000 Kč. Jenom tyto výdaje dělají v součtu kolem půl miliardy korun při každých volbách. K tomu odměny členů volebních komisí, tisk kandidátek, počítání hlasů, práce ČSÚ atd. Demokracie je holt pěkně drahá věc.

V programech politických stran jsou vyhlašovány cíle, které jsou samozřejmé a těmi se nemohou politické strany zaštiťovat. Na bilbórdech ČSSD čteme např., že zajistí správné fungování státu. Ale to je již v ústavě a zákonech a platí to pro všechny státní instituce a dokonce i pro zodpovědné občany. Nehledě nato, že na to měla ČSSD celou polovinu ne-li celý čas existence České republiky. Polovinu při vládnutí, polovinu v oposici, kdy se také dá mnoho udělat. Více stran, které nás voliče nyní lákají, když o nás v mezidobí ani neškytly, hlásá, že chtějí m.j. prokazování původu majetku nad 20 milionů korun. Ale takový úkol přísluší přece Ministerstvu financí a finančním úřadům, berňákům. Proto jsou tady a jejich pracovníci jsou vlastně našimi zaměstnanci, placeni z našich daní. V nejlepším případě by mohly strany kontrolovat, jak tento úkol finanční úřady plní. Pak je tu celá dlouhá řada případů a příkladů, kde samozřejmé povinnosti vyplývající z podstaty existence ministerstev, úřadů a další důležitých i zbytečných institucí, jsou stranami vyhlašovány jako jejich programy a cíle jejich kampaní a slibů. Ostatně se domnívám, že velká část kandidátů všech stran, které se ucházejí o naše hlasy, program strany za níž kandidují, ani nečetla.