Co také patří k národní representaci

znát svou národní hymnu a její slova. V případě, že svůj národ a stát representuji při mezistátních nebo mezinárodních sportovních utkání, měla by patřit také k národní representaci znalost tohoto státního symbolu.

A když ji při popsaných příležitostech hrají, je dobré se k ní s radostí a hrdostí zpěvem připojit. Jsou ovšem případy, kdy některý účastník nemá hudební sluch a nezazpívá ani jednoduchou melodii -“ Když jsem šel z hub ...“ To se pak dá odpustit a omluvit. Když probíhalo zahájení přátelského utkání v kopané v úterý 17.11.2015 ve 20,49 hodin v polské Vratislavi, na rozdíl od polských representantů, kteří všuchni zpívali svoji národní hymnu, když ji po té naší české hráli, zpívalo svoji národní hymnu pouze několik českých hráčů a funkcionářů, kteří s českým týmem na podobné záležitosti jezdí. Polští hráči zpívali při své hymně všichni. Neotvírali jenom ústa. To bylo velmi sympatické.

Ale bylo tam také jedno české gesto oceněníhodné. Všichni čeští hráči a jejich doprovod měli na rukách černé pásky, kterými vyznačovali pocity sounáležitosti a soucítění s oběťmi džihádistiských vražedných útoků v Paříži, před třemi dny před popisovaným utkáním. Ve druhé polovině utkání byly vidět černé pásky i u několika dalších hráčů z polské strany. Tolik drobná poznámka k této události.

Milan Dubský