Nebývale bouřlivá reakce brněnských občanů kteří se postavili proti plánované výstavbě garáží pod Zelným trhem ukázala, že je čas zamyslet se nad stavem brněnského centra, jehož nedílnou, a jak je vidět občany velmi ceněnou, součástí Zelný trh je.
Občané po letech sledování různých podivných stavebních kauz a necitlivého přístupu k historickým částem města mají vcelku oprávněné obavy z nenávratného poškození jednoho z posledních míst, které si zachovalo svůj historický kontext. Když skeptici varovali pražský magistrát před plánovanou stavbou tunelu Blanka, také jim nikdo nevěřil a bohužel měli pravdu. Přestože současný stav Zelného trhu se začíná nebezpečně podobat dalšímu parkovišti místo náměstí, stále svými stánky a čilým ruchem plní svou staletou roli městského tržiště. Kromě toho se jim díky snaze města je poprvé skutečně vtáhnout do debaty o nové podobě Zelňáku, dostalo naděje, že se tvář tohoto oblíbeného náměstí výrazně zlepší. A nelze se občanům divit, že se po veřejných debatách a představení projektů, kde se o garážích vůbec nemluvilo, cítí poněkud podvedeni. Na omluvu vedení města lze říci, že v té době samo město nevědělo o možnosti podobného soukromého projektu. O tom, že rezidenti v centru nemají kde auta složit a že je stále obtížnější nabízet nebytové prostory, protože jejich uživatelé nemají kde zaparkovat, se mluví už dlouho. Takže je pochopitelné, že investor nově zamýšleného hotelu na Zelném trhu, hledal možnost parkovacích míst pro své hosty a pro nové rezidenty opravených domů. Tolik požadované parkovací domy v centru stále nestojí, peníze se na ně shánějí obtížně a když se objeví někdo, kdo je chce postavit pouze za vlastní peníze, je také pochopitelné, že nad tím město začne uvažovat. Koneckonců nový vybraný projekt revitalizace Zelného trhu počítá s vymístěním většiny aut. Ale kam? A tady je asi jádro problému. Je nejvyšší čas zahájit diskusi o celém brněnském centru, kde se střetává příliš mnoho protichůdných snah, požadavků a potřeb. Snahy posledních let omezit vjezd aut do centra, uhlídat pěší zóny a opravit další ulice centra, jsou chvályhodné. Ale vpustili jsme do něj herny, zastavárny a levné obchody. A ty tam nemají co dělat, protože centrum města má být živou a atraktivní výkladní skříní, která se bohužel přesunula na okraj města společně se životem. Přes mnohá upozorňování a výzvy se nám podařilo to, co před desítkami let centrům měst západní Evropy, která pak musela zainvestovat nemalé prostředky k nápravě. A my už konečně potřebujeme s občany prodiskutovanou a schválenou vizi oživení centra,která přesně pojmenuje, co v centru chceme, nechceme a jak to uděláme. Začít může město u sebe a u svého majetku, který nyní ve většině spravuje městská část Brno-střed. Vzhledem ke stávajícímu a minulému obsazení obou radnic - té městské a té středové,se vždy obtížně hledala dohoda a společný zájem. Bohužel i to se na tváři centra odrazilo. Není na čase zahájit první krok a říci si, že v městské domy a pronájem jejich nebytových prostor budou tou první výkladní skříní centra a cíleně se budou obsazovat tak, aby jí prospěly? Máme před sebou velký úkol, kterému jsme se mohli vyhnout a nyní je za pět minut dvanáct na jeho řešení.
