Pokřivené hradní zrcadlo

Bývalá policistka brala úplatky, byla usvědčena a odsouzena na dva roky. Zhroutila se a skončila na psychiatrii. Dostala prezidentskou milost. Svému ošetřujícímu lékaři sdělila, že tato milost pro ni byla koupena, totéž sdělila i dalším lidem. Kauzou se začal zabývat časopis Respekt a následně všechna česká média. Prezidentská kancelář je rozhořčena a toto nařčení odmítá jako zcela technicky nemožné. Prezident Klaus se rozhořčil na týdeník Respekt a “vetoval” jakoukoliv možnost, že by k podobnému kupování prezidentských milostí vůbec mohlo dojít.

Veřejnost v současné době nemá možnost zjistit, z jakých důvodů současná prezidentská kancelář konkrétní milosti uděluje, protože jsou tajné. Nicméně podobných otazníků kolem jiných sporných milostí bylo v minulosti několik - jak jsme se například dozvěděli z médií, milost obdrželi také čtyři lidé, jež spojoval společný kamarád - mafián Mrázek. Prezidentská kancelář tuto spojitost označila za náhodnou.

Udělení prezidentské milostí vždy provází pochybnosti a je asi skutečně těžké rozhodnout vždy správně. To, že za stejný čin je někdo osvobozen a druhý si odsedí spravedlivý trest, vzbudí vždy emoce. Jsme jenom lidé a chybička se vloudí všude, i do zcela nedotknutelné kanceláře nejvyššího z Čechů.

Když se podíváme, z jakého důvodu jsou prezidentské milosti udělovány, hlavními důvody jsou závažná nemoc, nezletilé děti a jiné na odsouzeném závislé osoby, které by jeho odsouzením velmi trpěly. Omilostněná policistka má psychické problémy a jestli má nějaké děti, jsme se z médií zatím nedozvěděli. Oproti jiným sporným případům prezidentských milostí je zde jeden obrovský rozdíl. Sama omilostněná osoba totiž mluví o tom, že její milost byla koupena za několik milionů přímo v prezidentské kanceláři.

Proč? Je zde několik možností - její duševní onemocnění je závažnější, než média naznačují nebo se alespoň ve svém okolí snaží vzbudit dojem, že opravdu není psychicky v pořádku, když na sebe prozrazuje takové věci. A nebo ji tak tíží svědomí, kterému odsezením spravedlivého trestu mohla ulevit.

Každopádně, omilostněná mluví a řekla to, co řekla. Pokud jedinou reakcí hradní kanceláře a prezidenta bude ostouzení nositele zprávy a zapírání, další rozporuplné prezidentské milosti budou už vždy lidem obecným vnímány jako koupené a rozhodně to prestiži Hradu nepřidá. Jeden by čekal, že prezident odpoví na pochybnosti propírané veřejně alespoň tím, že celou věc nechá řádně prošetřit, aby už podobné pochybnosti a omyly nemohly vzniknout. Zatím jsme se podobného vyjádření nedočkali a pochybuji, že dočkáme. Ono se totiž v kruzích nejvyšších nenosí. Otázkou je, zda-li se nosí i v kruzích nižších. A v tom je právě ten zádrhel.

Dlouhodobě mi vadí výroky našeho prezidenta, který ví asi nejlépe úplně všechno. Že má na spoustu věcí jiné názory než já, inu, pokud je neprezentuje na světových fórech a tím reprezentuje zemi, ve které žiju, tak je to jeho právo myslet si, co chce. Jenže poslední dobou ostudy světového formátu nezpůsobují jeho názory, ale jeho činy. Tu si v přímém přenosu “vypůjčí” pero, tu se odmítne podrobit procesům, kterým se podrobují i jiní australští smrtelníci stejně vysokého postavení, tu veřejně podporuje úředníka s podivnými až nebezpečnými názory atd. A pořád je naším prezidentem. Asi si ho zasloužíme do té doby, než jeho “podivnůstky” začnou vadit převažující většině našich spoluobčanů. Zatím tomu tak není a proč?

Protože vlastně dělá to, co ta většina občanů v našem státě. Možná se v budoucnosti ukáže, že se Václav Klaus vlastně obětoval a vzal na sebe všechny naše hříchy tak, abychom je viděli jako v pokřiveném zrcadle, které nám nastavuje svým vlastním chováním a jednáním. Třeba až se velké procento našeho národa začne chovat tak, že bude schopno říci: “Ano, pochybil jsem a udělám všechno proto, abych svou chybu napravil a příště ji už neudělal,” nebudeme už takového prezidenta potřebovat.

http://zpravy.idnes.cz/klaus-je-rozhorcen-a-odmita-udajnou-korupci-pri-udelovani-milosti-1cx-/domaci.aspx?c=A111018_153623_domaci_js

http://www.epravo.cz/top/clanky/typologie-prezidentskych-milosti-15471.html