Momentálně vládne Evropou - alespoň většinou její mužské populace - fotbalový míč. Mě většinou začíná zajímat jedině ve chvíli, kdy se česká reprezentace "dokope" k nějaké medaili a stejně jako u hokejového puku pak začínám sledovat sportovní přenosy pouze z vlasteneckých důvodů. A pak fandím, barvu dresů přece jen rozliším a ty další finesy buď raději neřeším, nebo si je nechám vysvětlit. Takže mne velmi pobavil článek pravidelného dopisovatele našeho městského zpravodaje - pana Ječmínka, kterému je momentálně krásných 91 let, píše v něm o své o pár let mladší manželce a MS v roce 2000, nicméně mám dojem, že ty ženské reakce jsou stejné v každém věku a v každé době. A přijde mi škoda otisknout ho pouze v Lískáčku. Uveřejněno samozřejmě s autorovým souhlasem:
Vzpomínka na ME ve fotbale v roce 2000 a postřehy mé manželky.
Snad ještě nikdy se moje manželka nedívala na fotbal v televizi a je v této branži naprostý diletant. V sobotu zůstala u televize a otázky nebraly konce.
„Proč je na hřišti tolik čar a oblouků, když si jich hráči vůbec nevšímají a běhají sem a tam?“ „Vysvětlím později,“ procedil jsem.
„Proč ten, co spadl, má tak bolestivou grimasu a křičí, když ten druhý ho jen zatáhl za tričko?“ „Filmuje,“ vysvětluji.
„Jak to, že filmuje, když nemá kameru?“
„Teď staví hráči zeď,“ upozorňuji manželku.
„To nechápu,“ diví se, „a proč si všichni drží oběma rukama přirození? Není ten holohlavý „Fantomas“ (rozhodčí Collina) náhodou homosexuál? Proč má tak zpocenou hlavu, když si ještě nekopl? Proč ukazuje ty žluté cedulky a co to má v puse?“
Vysvětluji: „V puse má píšťalku a žluté kartičky ukazuje hráčům pro výstrahu, hrají-li surově.“ Manželka: „To musí hrozně bolet, když ten míč padá z ohromné výšky přímo na hlavu.“
Poznamenal jsem: „Hráči mají již tréninkem zatvrdlé hlavy.“
„A proč ti lidé tak šíleně řvou, když hráči jen pobíhají a nikdy se jim nepodaří kopnout balón do banky?“ Ach.
Největší radost měla, když si na zádech jednoho hráče přečetla „Ziege“ (koza), a ověřila si tak znalost němčiny. „Konečně se podařilo jednomu hráči trknout hlavou míč do branky,“ poznamenala.
Když se hráči sesypali na autora gólu a utvořili živé klubko, pravila: „Oni jsou snad všichni homosexuálové, ne?“
„Fantomase“ ukázali v detailu. Vysvětluji odborně manželce, že to je ten, co naše v 89.minutě s Nizozemci „zařízl“.
Na to odvětí: „Podle jeho výrazu se to může stát i dnes, na to se nedívám a jdu raději spát!“
Jaroslav Ječmínek
