Když si občas čtu zde přítomné blogy, v každém třetím až druhém příspěvku je voláno po změně stávajících poměrů, kritizován stav současné společnosti a politiky a nespokojenost se současným českým i moravským děním se táhne (nejen blogem iDNES) jako červená niť vedoucí z nebezpečného labyrintu. Málokdo z diskutujících je ale schopen kromě nadávání nabídnout i cestu ven a nějaké řešení, kromě návrhů na co nejrychlejší třetí defenestraci. Od té poslední ale uplynulo několik staletí a zřejmě měli tehdejší Češi více rozhodnosti a síly nejen fyzické. Jenže, jak se ukázalo, pouze si tím zadělali na tři století Temna.
Nejsem zřejmě sama, kdo vidí jako jedinou možnost změny celé společnosti ve změně svého vlastního chování, tedy nutnosti začít u sebe a svého nejbližšího okolí. Změnit se z pasivního a neustále naštvaného občana, který pouze nadává na poměry, v občana, který se jednoho dne naštve aktivně. Protože například zjistí, že mu za humny chtějí vybudovat skládku, další spalovnu či úložiště jaderného odpadu, sejde se s dalšími podobně v budoucnu postiženými občany a založí občanské sdružení, které může na rozdíl od jednotlivce vstupovat do rozhodovacího procesu v obci a mnohé skutečně ovlivnit. Což se děje stále více, i když to tak při povrchním pohledu do médií nemusí vypadat. Tím, že si lidé začali uvědomovat svou skutečnou moc, začínají nabývat sebevědomí a vidět pod pokličku veřejné správy. Mnohdy se právě v takovýchto sdruženích najde příští a kvalitnější starosta nebo zastupitel.
Občanských sdružení tedy přibývá a občanské aktivity taktéž. A že se i souboj Davida s Goliášem dá vyhrát, ukazuje výsledek dlouholetého boje občanů a obcí proti přebujelému hazardu, řada místních referend, která úspěšně zamezila nepřijatelným záměrům místních radnic i nedávno vzniklý projekt Rekonstrukce státu. Který zastřešil řadu organizací i jednotlivců a začal oslovovat konkrétní politiky zodpovědné za tvorbu a přijetí důležitých, bohužel dosud nepřijatých zákonů potřebných pro boj s korupcí.
Nedávno jsem si četla rozhovor s dlouholetou televizní komentátorkou Danielou Drtinovou a zaujala mne její odpověď na otázku, jestli pozoruje za ta léta komunikace s politiky nějakou změnu. Řekla totiž, že z dnešních politiků cítí mnohem větší nervozitu a agresivitu. Agrese je dosti často obranou ve stavu pocitu zahnání do kouta a nervozita možná vyplývá i z toho, že společnost se přece jenom mění, voliči si začínají uvědomovat, že nejsou ovce a začínají se nepříjemně často ptát, aktivizovat a ozývat. A to se pak vládne mnohem hůř než v době, kdy křičelo jen pár aktivistů a nevládních skupinek, které se daly zahnat odkazováním na ekoteroristy a škůdce. Zbytek šel možná jednou za čtyři roky k volbám a pak už zase jenom nadával v hospodách a před televizí.
Takže mne vlastně ani neudivilo, když jsem se dnes dozvěděla, že v návrhu nově připravovaného Občanského zákoníku je skryta úprava činnosti právě občanských sdružení, neziskových organizací a obecně prospěšných společností. Místo občanských sdružení budou „spolky“, které by ale měly vykonávat činnost jen pro své členy a nikoliv navenek. Ta občanská sdružení, která mají v úmyslu pracovat i pro okolí, by se měla stát obecně prospěšnými společnostmi, které musí být zapsány do rejstříku obecně prospěšných společností na krajském soudu. Jejich povinností bude vést podvojné účetnictví a přihlásit se jako plátci DPH. Nezisková sdružení se přejmenují na „ústavy“ a „sociální družstva“ a budou mít stejné, výše zmíněné povinnosti. Nějak jsem zatím nepochopila, jestli to občanské sdružení, které vznikne za účelem obrany proti skládce za humny, vykonává činnost uvnitř, i když má zájem stát se účastníkem třeba stavebního řízení nebo se jeho činnost už bere jako činnost navenek, protože tímto konáním ovlivní život i zbytku místní populace. A bude muset tím pádem odvádět DPH z každé stokoruny věnované na nákup papíru pro výrobu ručně psaných plakátů.
Důvodem této úpravy spočívající v omezování možnosti vzniku občanských sdružení, zvýšení administrativy a zavedení povinného podvojného účetnictví je prý zamezení praní špinavých peněz a neprůhledným finančním tokům. Jistě, jako je v tomto státě obvyklé, každé dobrá myšlenka je zákonitě zneužita a i mezi občanskými sdruženími a neziskovkami se asi najdou takové, které něco podobného provádějí. Paradoxní je, že právě takové černé ovce budou mít jistě více peněz na zaplacení daňového poradce, ty poctivé mají totiž stále méně peněz na svůj provoz vzhledem k neustálým škrtům státu a krajů. Také jste si všimli, že nejčastěji a nejsnáze se škrtá v bohulibých a lidem prospěšných aktivitách?
Osobně by mne ovšem zajímal objem škod na veřejných financích, které tyto občanské aktivity způsobily státnímu rozpočtu. Že by dosahovaly výše mnoha desítek miliard, které jsou podle Transparency International (obecně prospěšné společnosti – jak jinak) v této republice každoročně rozkradeny zcela jinými subjekty? Není zajímavé, že nejen Transparency International, ale právě i projekt Rekonstrukce státu, dlouhodobě navrhuje přijetí zákona o financování politických stran a kritizuje bezzubost jeho současného návrhu předkládaného současnou vládou? Ke kterému se nějak kriticky nestaví ani nyní tak aktivní opozice jistá si tím, že vyhraje příští volby?
Možná to předkladatelé zpřísněním podmínek fungování organizací občanské angažovanosti myslí i dobře, třeba jejich úprava, zatím neschválená, pomůže k větší důvěryhodnosti těchto ostrůvků pozitivní deviace v jinak nekonečném moři společenské skepse. Mne jen napadá, jestli by nestačila pořádná kontrola podezřelých organizací dle stávajících předpisů a norem a nevylilo se tak s vaničkou i dítě. Nemohu se totiž ubránit představě, jak si mnozí členové takových organizací řeknou, že tohle je už poslední kapka, otráveně mávnou rukou a a jako ten po sté umořený osel se raději rozpustí. A konečně přestanou otravovat ty, kteří to s námi neorganizovanými občany přece myslí tak dobře.
Možná vám to, o čem píšu, nepřipadá zase tak důležité. Já jsem si při této příležitosti vzpomněla na vyprávění jedné, dnes už bývalé, starostky o tom, jak v Radě místní části schvalovali příspěvek organizaci, která se starala o vážně nemocné seniory. Jeden z radních, úspěšný člověk ve středních letech, byl velice proti a přesvědčil nakonec i další, takže příspěvek udělen nebyl. Příští rok tomuto radnímu vážně onemocněla maminka a nutně potřeboval pomoc s péčí o ni. Ve státních zařízeních neuspěl, ta jsou totiž beznadějně vyprodaná dopředu a hádejte, kde nakonec nalezl pomoc a vlídné přijetí? Asi si ji nakonec zasloužil, protože se dokázal veřejně omluvit.
Zkuste si jen tak představit, že budete potřebovat pomoc pro postižené dítě, teenagera, který začne experimentovat s drogami nebo hospic pro umírajícího dědečka. Opravdu si myslíte, že vám pomůže stát, jehož činnost podobné organizace suplují mnohem levněji a efektivněji? A nebo v roce 2014, kdy může tato úprava vstoupit v platnost, zjistíte, že váš starosta má v úmyslu za vaší zahradou nechat uložit jaderný odpad. Třeba se pak budete také divit a omlouvat.
http://www.spiralis-os.cz/index.php/zmeny-v-legislative-pro-nno
http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/Neziskovky-ani-zdaleka-netusi-co-na-ne-chysta-Necasova-vlada-268521
