Jak se státi prostatikem? Stačí se dívat na televizi.

Sobotní večer mezi přáteli. Vínečko se pije, pojídají jednohubky a vypráví historky ze života. A také se plánuje oslava blížících se šedesátin jednoho z přítomných. Veselého a plného života, bez výrazných zdravotních potíží všeho druhu. „No jasně, že je na tom na svůj věk dobře, ale zlobím se na něho, že mě nechce poslechnout a dělat něco s tím, aby byl takhle zdravý pořád,“ postěžuje si manželka budoucího oslavence. „A co jako?“ zajímá se jeden. „No, třeba aby jedl něco na prostatu. Všude jsou teď reklamy, že chlapi po čtyřicítce už by na to měli myslet a brát ty prášky jako prevenci.“

„A ty máš nějaké problémy tohoto druhu?“ obrátí se na jejího muže druhá – shodou okolností magistra farmacie.

„No nemá, ale mohl by mít. Pro chlapy je to přece veliký problém,“ odpoví za něj opět manželka. „Tak to je úplná blbost, pokud muž nemá problémy a jí ty prášky, tělo je většinou jako nepotřebné vyplaví, takže je jí úplně zbytečně. Nejlepší prevencí prostaty je pravidelný sex!“ praví magistra rezolutně a převede další debatu k mnohem zajímavějšímu tématu.

Od té doby mi to vrtá hlavou a začínám si všímat četnosti výskytu reklamy zaměřené na pány staršího věku. Kromě bolesti kloubů se v televizi řeší nějak častěji než dříve právě ta prostata a pak také potence. A tak se podívám na internet a dočtu se, že prevence problémů s prostatou spočívá především v:

A. zdravém životním stylu,

B. dostatku pohybu

C. pravidelném a uspokojivém sexuálním životě

A kdo chce ještě za D: pro každého muže příjemné masáži prováděné starostlivou a milující partnerkou.

Pak se podívám na informace o jednom z často nabízených přípravků popsaném jako „Trumf v péči o prostatu“ a dočtu se: že je určen všem mužům po 40. roku života, kteří si ji chtějí udržet zdravou, dávkování je 1-2 denně a cena za 120 tobolek, které vydrží cca tři měsíce - 540 Kč. Takže pokud budeme věřit rezolutní magistře farmacie, zdravý muž, který podlehne této reklamě, utratí ročně 2.160 Kč zcela zbytečně. Záleží samozřejmě na konkrétním složení konkrétního přípravku a pokud muž z různých důvodů nemůže dodržovat soubor výše uvedených preventivních opatření, možná mu i polykané tobolky prospějí. Otázkou je, jestli nepotřebuje řadu dalších přípravků na různé další choroby vyplývající z jejich nedodržování.

Pokud se drží rozumných doporučení, co se týče prevence – viz výše A, B, C a D, neutratí nic a ješte ke všemu se bude cítit dobře po celém těle. A v tom je asi ten zakopaný pes. Skutečná a účinná prevence totiž nic nestojí a žádné zisky z prodeje nepřinese.

A teď trochu zamyšlení: chválabohu za to, že lidé stále více začínají naslouchat podobným lékařům, jako je MUDr. Hnízdil, který se rozhodl vysvětlovat a vysvětlovat, že nemoci jsou vždy spojené se stavem psychiky. Pokud je člověk spokojený sám se sebou, se svými vztahy a se svým životem, s velkou pravděpodobností je člověkem zdravým. Nemoc je především signálem toho, že něco v něm nebo kolem něj není v pořádku a je potřeba hledat to, co jeho nemoc spustilo. Jestliže je součástí prevence výše zmíněného problému i uspokojivý sex ve vyšším středním věku, většinou se jedná o spokojený a dlouhodobý partnerský vztah. Samozřejmě se najde řada pánů po padesátce, kteří podlehnou intenzivní druhé míze, najdou si mnohem mladší partnerku nebo více partnerek, ti asi také nemají problém s prostatou, ale zase se vystavují zvýšenému riziku infarktu a vysokého tlaku. Ty jsou totiž často prvním varovným důvodem poruchy potence, která se ovšem na radu četných reklam dá přebít další (většinou modrou) pilulkou, jenže všeho do času...

Někdy si tak představuji, jak se zadavatelé podobných reklam sejdou na marketingovém oddělení nějaké farmaceutické velefirmy, posadí se kolem kulatého stolu a začnou vymýšlet se slovy: „Pánové a dámy, jaký prodej jakého našeho výrobku bychom momentálně měli podpořit? A jakou další skupinu obyvatelstva pořádně vystrašíme? No, populace nám stárne, všude kolem je spousta stresu a frustrace, co takhle muži po padesátce? Že jich je ještě málo? Dobře, tak ti po té čtyřicítce toho také mají dost. A že lidé začínají více přemýšlet nad zdravým životním stylem a psychosomatikou? Vždyť jim přece můžeme navykládat, že pojídat nepotřebné prášky je také součástí toho zdravého životního stylu. Ta naše nákladná reklama se nějak zaplatit musí, ne?“

Na zdravých lidech farmaceutické firmy opravdu moc nevydělají a je vůbec v jejich zájmu, aby byli zdraví? A komu z nás se alespoň jednou v životě nestalo, že si přečetl informaci o nějaké nemoci a nezačal přemýšlet nad tím, že ty popsané příznaky vlastně sedí i na něj samotného? Ani nemusí být hypochondr, který před spaním studuje tlustou bichli Domácího lékaře. On i strach z nemoci, dobře živený, tu nemoc vlastně dost často přivolá sám. A jak nás navádějí reklamy, na všechno je přece nějaký prášek. A tak je polykáme a polykáme, jako dobře vycvičené opice.

Mimochodem vysedávání u televize, místo zdravého pohybu na alespoň občas zdravém vzduchu, také prevenci nesvědčí.