Zelená

Nedělní chvilka poezie a dnes jsem vybrala zelenou. Máte rádi zelenou? To je taková uklidňující barva a né že né a chutná skvěle. Cítíte, jak se Vám rozplývá čtyřlístek na jazyku? 

Začalo to komáry

pak zbaštili cvrčky,

kdo nejedl kořínky

ten nedostal frčky.

Každý se stal veganem

nikdo nejed´ maso,

nakládaný čtyřlístky

byly drahý žraso.

Nepotkávám holuby

neštěbetaj vrabci,

krávu už jsem neviděl

na žádný svojí štaci.

Tak se toulám krajinou

všude mizí zeleň,

nikde ani mraveneček

to jsem z toho jelen.

Dal bych si kus flákoty

to se nesmí říkat,

na to je dnes paragraf

musím trávu žvýkat.

Zvířata se nejedí

na cedulích psáno,

baštím teda kořínky

skoro každý ráno.

Dnes jsem měl i proso

zítra si dám pšenici,

kukuřice gé-em-ó

roste v každé vesnici.

Dal bych si hlt sádla

to se nesmí žráti,

kdo nebude vegan

toho sejmou kati.

Sedím smutně v kuchyni

mám jen jednu cimru,

poslouchám si rádio

hrajou novou hymnu.

Broukám si ji potichu

myslím na ty voly,

jak bych si je nahnal

všechny do stodoly.

My jsme národ veganů

nová generace,

nezabiješ zvíře, hmyz,

jinak skončíš v base.

Kdo nechce jíst trávu

je nepřítel třídní,

zvěstujeme pravdu, lásku,

buďte všichni vlídní.

-ed-