Gastarbeitři jsou nová budoucnost pro Evropu, zaznívá od zarputilých obhájců běženců. Opravdu.....?
Obhájci migrace operují v poslední době argumentem a totiž, že uzavřít se migraci není řešení, protože evropský pracovní trh potřebuje posily zvenčí, a hlavně ten středoevropský se prý bez posil běženců neobejde. Sebereflexi jsem zaznamenala zatím jen v Německu, kdy už zřetelně opadá euforie z přílivu běženců a kde neustále do zblbnutí omílali, že uprchlici zachrání ekonomiku. Nyní už zaznívají v Německu skeptické hlasy, protože cortickmani se brání zuby nehty, vědí proč. Nejdříve v Německu zaznívaly hlasy, že stát i soukromý sektor by měly investovat do integrace uprchlíků a že z toho bude mít ekonomika prospěch. Ovšem pak se ukázalo, že ekonomika z toho prospěch neměla takový, jaký se očekával. Karta se obrátila a začala veřejná kritika německá migrační politiky. Rizika s vysokým nekontrolovaným počtem migrantů vyplula na povrch a převážnou část běženců v Německu nelze začlenit do pracovního procesu. V Německu zaznívají hlasy, že náklady na integraci běženců musí nést hlavně stát. Zatížení státní kasy bude ohromné. Dále je jasné, že bez jazykových znalostí běženci nejsou schopni pochopit předpisy bezpečnosti a ochrany zdraví, dále interní předpisy firem, které by je měly zaměstnávat. Dlouhý seznam projektů na podporu začleňování běženců do společnosti a pracovního procesu tak spolkne neuvěřitelnou sumu v eurech. Například Telekom nabízí 100 nemovitostí pro ubytování běženců a připravuje speciální webové stránky pro uprchlíky. Motivace pro běžence je v Německu obrovská. Některé firmy se doslova předhánějí v tom, aby jejich projekt byl co nejlepší, protože proč ne, když to nakonec stejně zaplatí stát.
Když se podíváme k nám jak firmy zaměstnávají cizince zjistíme dle informací, že k 31. prosinci loňského roku bylo u nás zaměstnáno cca 261 000 cizinců. Z toho cca 196 340 pocházelo ze zemí EU nebo ze Švýcarska a zbytek cizinců pocházel z nečlenských zemí EU. Hospodářská komora založila fond, jehož cílem má být rekvalifikace běženců a následné zaměstnávání. Částku, kterou hospodářská komora obdržela na založení fondu ovšem prezident komory nesdělil.
Komora a někteří další podnikatelé tlačí na to, aby se v ČR zaměstnávalo více cizinců. Podnikatelé si slibují, že když zaměstnají cizince, včetně běženců, pomůže jim to vyřešit problém nedostatku pracovníků v technických profesích. Svaz průmyslu by zase rád pro firmy měl k dispozici nejen vysoce kvalifikované, nýbrž i zaměstnance střední a nižší kvalifikace, tedy svářeče, klempíře, jeřábníky a nástrojaře. Podnikatelé mohou nyní zaměstnávat bez problémů jen cizince z EU. Chtějí zaměstnávat však i běžence. Některé firmy a podnikatelé se naopak zaměstnávání běženců brání, protože jazyková bariéra tu je, hlavně vidím problém u Syřanů, Afghánců a Afričanů. Znalost češtiny při každodenní práci by měla být základem. Navíc valících se migrantů jsou sta tisíce a budou jich miliony, takže zjistit u nich, jakou kdo má kvalifikaci, či co opravdu umí a domluvit se s nimi, to rozhodně nebude jednoduché. Zvláště v případě, kdy ministr práce Jaromír Drábek posvětil zavedení nového informačního systému v resortu, ze kterého není možné čerpat informace tak, jako z původního systému. Takže poslední dostupná data, která měla o cizincích skutečnou výpovědní hodnotu, jsou z roku 2011. Povědomí o tom, s jakými pracovními zkušenostmi, či jazykovými dovednostmi či vzděláním k nám nyní směřují běženci přes Balkán, nemají dokonce ani v Německu, vzdělanostní strukturu tam nikdo nesleduje přesto, že Německo je zatím postiženo migrační krizí nejvíce.
Podle nynějších průzkumů úřadu pro uprchlíky a běžence je tedy třeba brát s rezervou údaje o vzdělanosti, není jasné, dle jakého klíče byl vypracován. Průzkum sděluje, že 15 procent běženců má vysokoškolské vzdělání, 35 procent středoškolské a 24 procent základní. Desetina nemá žádné vzdělání, neumí číst ani psát ani počítat. Jaké jsou jazykové znalosti běženců to průzkum neuvádí.
A tak si říkám, že 17. listopadu vyjdou do ulic studenti, co jim zrušili ten jejich obor a k čemu vlastně půjdou do ulic, když třeba zrovna jejich místa stejně zaplaví pak rekvalifikovaní běženci. K čemu máme tolik studovaných a tolik vysokých škol, když ty naše nadějné študáky nahradí třeba zrovna ti vzdělaní Syřané, Afghánci a Afričané. Každý rok naše školy chrlí mnoho mladých lidí, kteří pak hledají práci. To jsem zvědavá, jak se všichni ti studovaní pak uplatní na trhu práce, až bude EU plná běženců, které budou firmy zaměstnávat a rekvalifikovat, protože na ně budou dostávat dotace od EU.
A to radši "nemluvím" o tom, že v ČR už dnes pracuje načerno přes 200 tisíc lidí (což je opět jen statistika takže jich může být víc) a tudíž neodvádí daně, v rámci šedé ekonomiky uniká mimo až 620 miliard korun. Firmy, aby ušetřily, tak si najímají pracovníky načerno a hlásí současně podhodnocené zisky daňovým úřadům. Zrovna tak jako firmy i jednotlivci se snaží vyhýbat různým regulatorním opatřením, kontrolám atd. Na tuto práci načerno sjednávají firmy Ukrajince, ovšem i Slováky nebo Čechy. Chybějící daňové příjmy při neklesajících výdajích pak pochopitelně tlačí na zvyšování daňové zátěže a na další zadluženost státu. Šedá ekonomika funguje všude, kde se platí daně, v Bulharsku je podíl šedé ekonomiky až 30 procent a v Rakousku zase jen okolo 8 procent. Takže je jasné, že běženci budou zapojeni hlavně do šedé ekonomiky anebo tam, kde potečou nějaké granty na rekvalifikace a jiné roztomilosti. Stejně tak, jako se brání dotované nevládní organizace omezování migrace, zrovna tak se budou bránit někteří průmyslníci, kteří z toho budou taky těžit. No nekoukejte, tak to prostě je. Za vším hledej prachy, Emane.
-ed-
