Vlk a jehně

Tahle báseň byla přidružena k jednomu mému článku a tak ještě jednou pro ty, kteří nečtou články a čtou jen mé básně. Najdete ji na mém blogu ve sbírce poezie. 

Vlk a jehně

Jehně si s vlkem povídá

vlk přitom jehně kolíbá.

Řekni mi vlku, který den

stal jsem se vlastně jehnětem?

Vlk dlouze mlaskne, zavyje

jehněčí srdce odkryje.

Tohle je tvoje slabina

měkká a tvárná krajina.

Jehně se dovnitř podívá

úžasem oči otvírá.

Láska je, vlku, boží dar

proč jsem to láskou nevyhrál?

Memento mori, jehňátko,

budeš už zpívat zakrátko,

kdo nemá zbraně a munici

ten končí ve vlčí lednici.

Jehně se dívá do srdce

není v něm žádná munice,

v srdci jen láska jako zbraň

vlk už má hubu dokořán.

Narve si srdce do huby

láska mu cinkne o zuby,

jehně mu u nohou dodýchá

vlk zařve zprávu do ticha:

Jehňata, je váš soudný den

všechny vás brzy požerem,

vy máte lásku, my zase zuby

a taky prázdný hladový huby!

                 -ed-