Psychologická péče o politiky

Všimli jste si někdy, kolik politiků není způsobilých vykonávat politiku a zdravě rozhodovat? A přitom na jejich politice a rozhodování závisí pak osud národa nebo celého lidstva.

Takový budoucí hasič nebo řidič autobusu musí projít zevrubným psychologickým vyšetřenímv v rámci pracovnělékařské vstupní prohlídky. Několik málo profesí je ze Zákona zařazeno do speciálního psychologického programu. Uchazeči o určité povolání jsou sledováni, namátkově kontrolováni (dechové zkoušky na alkohol a drogy) a průběžně se posuzuje jejich psychická způsobilost. Z každého takového vyšetření se pořizuje zpráva, zda ten určitý zaměstnanec zvládá psychickou pracovní zátěž, zda je způsobilý vykonávat svou profesi a zda mu (lidově řečeno) nešibe. Takové vstupní psychologické vyšetření ověřuje psychickou způsobilost k výkonu exponovaných profesí. Jsou to profese, u kterých je vnitřní předpisovou soustavou nebo státní normou požadováno takové speciální vyšetření.

Áda Hitlerů by neprošel ani prvním kolem speciálního vyšetření na profesi kancléře, myslím, že by byl rád, že může zůstat u profese malíř pokojů. A přesto se tento muž stal vůdcem celého národa, strůjcem perverzní ideologie a rozsévačem smrti. Speciální vyšetření totiž pomocí psychologických metod umožňuje indikovat uchazeče o zaměstnání, kteří nesplňují základní kriteria psychických předpokladů pro výkon těchto náročných profesí. Jednoduše řečeno – vyřadí z kola ty, kteří představují problémovou či rizikovou skupinu. V případech, kdy jsou u posuzovaných osob zjištěny nemoci a poruchové chování, které omezují bezpečný výkon činnosti, jedná se o průběžné posuzování psychické způsobilosti. Provádí se u zaměstnanců takových profesí, jejichž zdravotní způsobilost je posuzována dle vymezených paragrafů vyhlášky určitého ministerstva. Takové poruchy či nemoci by totiž mohly způsobit podstatné zhoršení celkového zdravotního stavu posuzované osoby a to nevylučuje ani zhoršený psychický stav zaměstnance v souvislosti s jeho výkonem funkce či povolání. Z orientačního zhodnocení individuální odezvy na psychickou pracovní zátěž, psychologického vyšetření, je možno vyvodit závěry tak, aby se minimalizoval počet zaměstnanců, kteří představují problémy a riziko v souvislosti s výkonem své profese či funkce. Tyto vstupní a preventivní psychologická vyšetření jsou totiž velmi důležitá. Podle poslední celosvětové vědecké studie je totiž každý pátý člověk psychopat.

O kolik důležitější je profese takového řidiče či hasiče, než profese politika? Psychopat, alkoholik ani drogově závislý člověk nemůže řídit autobus plný lidí. Mohl by je totiž ohrozit na životě. Může ministerstvo, vládu či nějaký stát plný lidí řídit psychopat, alkoholik nebo drogově závislý člověk? Ano, může. Profese řidič autobusu je tedy důležitější než profese politik. A přesto má řidič o mnoho menší plat než politik a když selže a udělá průser (průser je hezké šťavnaté slovo), je okamžitě propuštěn z práce a potahován soudy. Politik neabsolvuje vůbec žádné vstupní, preventivní ani průběžné vyšetření pro způsobilost, navíc má imunitu. Když udělá průser není nikdo, kdo by ho vyhodil okamžitě z práce a popohnal k odpovědnosti. Možná proto je v politice vždy více lidí než řidičů autobusů nebo hasičů.

Vstupní, preventivní a průběžné posuzování psychické způsobilosti politiků by minimalizovalo fatálně šílená rozhodnutí, která dopadají pak vší silou na celý národ, potažmo na celý svět. Takový posudek o výsledku politicko psychologického vyšetření by nebyl vůbec od věci. Já bych se tedy přimlouvala pro orientační psychologické vyšetření v rámci přijímacího řízení na profesi politik. Taková psychologická péče o politiky což zahrnuje i lékařský posudek o zdravotní způsobilosti a psychologické vyšetření. Že byste uvítali i průběžné psychologické vyšetření stávajících politiků v EU? Ne, to opravdu neriskujme. Mohlo by se stát, že tam v Bruselu ani u nás doma pak nezůstane v politice skoro nikdo.

-ed-