Položme si nejprve zásadní otázku: „Je možno ovládnout naší svobodnou vůli tak, aniž bychom si toho všimli?“
Existuje jedna teorie, které se říká „teorie kolektivního vědomí“. Tato teorie se zabývá myšlenkou, že mezi všemi lidmi na světě, existuje informační pole, v němž každý člověk sdílí se všemi ostatními veškeré vědomosti a znalosti. Každý člověk má tedy přístup k celému vědění lidstva. Praxe ovšem dokazuje, že to není až tak jednoznačné. Ke kolektivními vědění může mít přístup jen ten, kdo má tzv. speciální duchovní schopnosti. Tito lidé mohou čerpat ze studnice všech vědomostí v tom případě, kdy je jejich mysl otevřená a s tím i jakási víra. Pokud bychom tuto teorii mohli nazvat za pravdivou, mohli bychom Ježíše nazývat průkopníkem této teorie a na jeho příkladě bychom mohli demonstrovat, že vědění a víra, které hlásal, bylo jakýmsi prvopočátkem Nového světového řádu. Můžeme tak s jistotou říci, že Ježíš se usadil v myslích tolika lidí právě proto, že s ním sdíleli kolektivní vědomí a byli jednotní. Můžeme si uvést názorný příklad, že už v Bibli je zaznamenáno, že tato teorie je platná a že otevřená mysl není dána každému člověku, cituji: „..a nepřizpůsobujte se tomuto věku, nýbrž proměňujte se obnovou své mysli, abyste mohli rozpoznat, co je vůle Boží, co je dobré a Bohu dokonalé.“, nebo: „..nesmýšlejte výš, než je komu určeno, smýšlejte o sobě střízlivě, podle toho, jakou měrou víru vám dal Bůh..“
Při čtení těchto starých textů si musíme uvědomit, kdy vznikaly a že tzv. síť, kterou se šířily, bylo jen ucho, později nějaká ta kůže a papyrus. Vzhledem k tomu, že většina populace neuměla psát a číst, důležité tedy bylo hlavně mluvené slovo. Slovo bylo základním komunikačním prostředkem. Jelikož ne každému bylo dáno pochopit slovo tak, jak bylo hlásáno, společnost se začala třídit přesně tak, jak bylo předpovídáno, cituji: „Máme rozličné dary podle milosti, která byla každému z nás dána..“ všimněte si, že už zde je apelováno na to, že nikdo si není roven, ani myšlením ani vírou. Pokračujme v citaci: „Kdo má dar prorockého slova, ať ho užívá..“ zde si všimněme, že jen vyvolení mohou prorokovat, co bude následovat. „Kdo má dar služby, ať slouží. Kdo má dar učit, ať učí.“ Opět rozdělení na ty co slouží a na ty, co učí to, co je požadováno jako spravedlivé. „Kdo stojí v čele, nechť je horlivý..“ zde typická pobídka pro ty, kteří budou utvářet, dle platných, přijatých myšlenek většinou, svět. Samozřejmě někdo může namítnout, že toto se týká jen víry a že to nesouvisí s běžným chodem světa, že jde jen o jakýsi náboženský celek a o pokoru, víru a lásku k Bohu. Vzhledem k tomu, že díky této knize se svět rozdělil opravdu na ty co učí, na ty co vedou, na ty co prorokují, na ty co slouží atd. není možné pohlížet na Bibli jen jako na svatou knihu. Bible postavila základy pro rozdělení světa, ať už dle smýšlení či víry. Bible je jakýmsi prvním uceleným komplexem nového světového řádu. Mysl veškerého vědění tak byla koncentrována v tzv. síti-knize, která dostala název Bible. A jelikož tento celek-kniha vznikal z x neznámých myslí, je ukázkou jasného kolektivního vědomí. A proto je potřeba i v něm hledat velmi pozorně a opatrně.
Vzhledem k tomu, že některý program může předvídat budoucnost, že internet má díky ohromné koncentraci lidí na něj připojených, vlastní kolektivní myšlení a z něho lze hypoteticky čerpat, můžeme bez uzardění nazvat Bibli jakýmsi průkopníkem nejen nového světového řádu, nýbrž i jakéhosi programu. Médiem pro čerpání z kolektivního vědomí jsou na internetu různé počítačové programy jako např. Web Bot. Tento Bot se umí orientovat v datech. Internet vytvářejí lidé a jejich myšlenky. Tento Bot sbírá data a vyhodnocuje je. Může tak dokonce předpovídat i budoucnost, i když přesnost u některých předpovědí nevychází, zrovna tak jako nevyšla Ježíšovi nebo Nostradamovi. Ježíš a Nostradamus a jemu podobní byli ve své době jakýmisi Boty. Ježíš navíc měl schopnost nejen prorokovat, nýbrž i učit a ovládat. Ježíš se stal jakýmsi prvním oficiálním ovladatelem myslí i víry lidí. Jakýmsi mocným hybatelem pro věci, dění a stavy, které budou následovat. Nechci zde teď spekulovat o tom, zda Ježíš byl skutečná postava z dějin nebo zda byl jakýmsi vykonstruovaným médiem pro nějaký úkol. Pokud byl skutečný a jeho faktická DNA bude k dispozici, není vyloučeno, že se může v budoucnu objevit jeho klon s dalším programem. Ovšem to už jsem na ledě sci-fi a tam teď bruslit nechci.
Co se týče spolehlivosti dnešních Botů, nejsou názory jednotné. Někteří tvrdí, že spolehlivost je 99 procentní, jiní tvrdí, že stačí nějaká poplašná zpráva a Bot vyhodnotí situaci nesprávně. Vzhledem k neustále se vyvíjející umělé inteligenci a vzhledem k tomu, že lze dnes už odhalit i různé spiny, některé spiny odhalí i člověk sám, můžeme předpokládat, že počítačové programy budou mít odchylky ve správnosti vyhodnocení dat čím dále menší a riziko nesprávnosti ve vyhodnocení dat se bude minimalizovat až vymizí úplně.
Tyto počítačové programy umí předpovídat nejen přírodní katastrofy, nýbrž i selhání lidského faktoru, jako umí předpovídat zhroucení kapitálového trhu, prohloubení problémů západního světa, či kolapsy i rizika jiného druhu. Vzhledem k tomu, že i pokročilé technologie umí už měřit výkonnost mozku, dokáže i počítačový program vyhodnotit myšlení rozumově nadaných, vzhledem k jejich komplexnější práci na abstraktní úrovni. Tyto mozky se vyznačují i efektivností. Co se týče vizionářství, zde počítačový program vyhodnocuje pravděpodobnost správnosti s 82 procenty.
Pokud tedy i Ježíš pracoval s ideou na této vysoké úrovni, můžeme předpokládat, že jeho myšlenky mohly mít reálný základ, smysl, význam i podstatu. A vzhledem k ucelenosti, přijetí myšleného a kolektivnímu názoru, byly přijaty a tak mohl vzniknout základ pro budoucí ideologie jako takové. Pokud totiž soustavu principů, myšlenek, pouček, názorů sdílí větší skupina lidí, vzniká už ideologie, která se zavádí do praxe. Pokud tedy byl pro mnoho lidí Ježíš ideál, byl pro ně dokonalým vzorem, jakýmsi představitelem vysokého cíle.
V příští úvaze se posuneme zase dál.
-ed-
