Tuneláři Fruty Znojmo – Znojmie pravomocně odsouzeni

V minulých dnech si ve Znojmě na Slavnosti okurek připomněli, že uplynulo již 440 let od té doby, kdy se semena okurek dostala r. 1572 do Znojma.

Při bližším pohledu do nové i starší historie Znojemské okurky nemůžeme přehlédnout, že číslovka 2 je pro znojemské okurky hodně osudová. Před pár dny 8.8.2012 potvrdil Krajský soud v Brně rozsudek nad tuneláři Fruty Znojmo – ZNOJMIE. V pravdě osudovým se ale pro ZNOJMII stal rok 2002. V tomto roce vyráběla znojemská konzervárna poslední sezónu. Po dokonalém vytunelování pány ing. Antonínem

Žiškou, ing. Janem Halouzkou a ing. Aloisem Dvořákem, za nemalého přispění kontroverzní advokátky Mgr. Jany Řezáčové, zůstal po Znojmii jenom zdevastovaný skelet, který byl odstraněn následnou demolicí. Konzervárna postavená v r. 1958 byla ve své době nejmodernější ve střední Evropě a byla to vlajková loď našeho konzervárenského průmyslu. Jistě vás napadne prostá otázka, jak je to možné.

Vysvětlení je prosté: je to v duchu tunelářské doby, která u nás vládne od dob pádu totalitního režimu s nástupem budování kapitalismu. Na přelomu let 2000-2001 přišli do ZNOJMIE výše uvedení pánové. V té době, kromě několika zasvěcených osob, nikdo nevěděl, jak bohatou tunelářskou minulost již mají pánové za sebou. Množina jejich kriminálních aktivit byla více než slušná. Byla to největší zločinecká skupina na jih od Brna. Začínali obchodováním s lehkými topnými oleji (viz. Jana Lorencová: Krvavé oleje ) zcizené státní rezervy obilí, Čepro chudší o 20 mil., Benzina a.s. o víc jak 30 mil., dále vytunelovaný bývalý Stavební podnik Znojmo, Bílovický mlýn, AGROS a další než přišli do ZNOJMIE. Vše začalo dle vyzkoušeného scénáře. Podnik přestává splácet úvěry, téměř celý areál se všemi nemovitostmi se vkládá do rodinného družstva Mobility Zn.,. Vklad má hodnotu přes 100 mil. Kč a ZNOJMIA získává podíl v družstvu 20 tisíc Kč. Následuje rozprodání zásob a výrobního zařízení, drahého, z nerezu třeba i do

Sběrných surovin, zfalšovaná Valná hromada a prodej ochranných známek ZNOJMIA do Hamé. Již v listopadu 2001 podává Komerční banka návrh na konkurz. Na pomoc přichází povedená advokátka Mgr. Jana Řezáčová, dcera bývalého náčelníka expozitury StB ve Znojmě JUDr. Františka Řezáče. A přichází především se svými kontakty u policie a justice. Doplňuje to cvičně malé intermetzo s pokusem zcizit s pomocí advokátky Hotel Doktor. Trestní oznámení šetří ÚOOZ z Brna. Zasahuje spolehlivý státní zástupce Mgr. Pavel Rujbr, dnes soudce ve Znojmě, spojený s se známou kauzou Justičního omylu (zločinu) přepadené pošťačky. Vyšetřování rozděluje. ZNOJMIA do Znojma, Benzina do Prahy. Na kauzou Benziny se v Praze zavřela voda.Ve Znojmě se vyšetřování ujímá Bohuslav Spáčal, bývalý příslušník StB. Kauzu vyšetřuje 4 roky i když je to pro zkušeného vyšetřovatele práce max. na půl roku. Těžko po něm chtít víc když vyšetřuje již z doby totality několikrát trestaného Halouzky a bývalého spolupracovníka StB Antonína Žišky. Trestnou činnost samozřejmě překvalifikuje na § s nižší trestní sazbou. Svazek konfidenta StB Žišky se nikdy nedostal do archivu Bezpečnostních složek. Dle jejich vyjádření jej na vnitro nepředala BIS Brno. Můžeme hádat proč. Cesta od podání žaloby spolehlivou státní zástupkyní JUDr. Lenkou Peroutkovou v r. 2006, trvá k pravomocnému odsouzení až do r. 2012, tj. 6 let.

Další osudová 2 v letopočtu. Používají se známé triky s nekonečným odvoláváním a opakovanými revizními posudky za shovívavého asistování soudce Mgr. Miroslava Nahodila. Příčiny dlouhého soudního projednávání díky obstrukcím obžalovaných konstatuje i Krajský soud, který nakonec potvrzuje spíše symbolický trest za stamilionovou škodu v trvání 3 let pro Žišku a 2 roky a 9 měsíců pro Halouzku. Jejich ostatní zločiny zůstanou zřejmě navždy nepotrestané.

O jaké historické dědictví nás tito výtečníci připravili si můžeme krátce zrekapitulovat v knize Hanse Zuckriegla Znojemská okurka. Semena okurek do Znojma dovezl opat Louckého kláštera Premonstrátů Šebastian Freytag z Čepiroh v r. 1572 z Uher. Tím začala mnohasetletá pouť Znojemských okurek historií. Od skromných a rozpačitých začátků pěstování tohoto „bradavičnatého, hořkého a sporého pokrmu chudých ke světově proslulé lidové delikatese“, jak to výstižně popsal Hans Zuckriegl ve své knize.

Znojemská okurka se proslavila v celém světě a získala mnoho přívlastků skvělé gastronomické delikatesy. Na začátku jejich cesty historií byla víra, že okurky pomáhají při léčení moru, který byl častým návštěvníkem v Evropských zemích v minulých staletích. Při bližším pohledu na historii Znojemských okurek opravdu nemůžeme přehlédnout, že se číslovka 2 na konci různých letopočtů stává pro ni téměř osudovou. V r. 1802 křížením a šlechtěním vzniká Znojemská okurka. Od r. 1852 se počítá velkovýroba slané znojemské okurky. Od r. 1862 se datuje počátek proslulých okurkových trhů ve Znojmě. Se železničním napojením Znojma na Vídeň a Prahu nastupuje vítěznou cestu ke světovému úspěchu. Od r. 1912 začala ve Znojmě výroba sladkokyselé konzervované okurky. Rok 1922 byl rokem vrcholné sklizně kdy se v okrese Znojmo sklidilo 22 000 tun okurek. V r. 1942 byla poslední velká sklizeň cca 30 000 tun z nichž se asi 25 000 tun zpracovalo pro potřeby německé armády. Samozřejmě, že i další roky byly významné v její historii. Např. v r. 1628 ji ve Znojmě ochutnal na hostině i Král Ferdinand II. Znojemská okurka přežila i vyvraždění většiny židovských okurkářů, odsun německých okurkářů ze Znojma po 2.sv. válce. Z mnoha desítek drobných i větších okurkáren bylo po válce založeno družstvo ZNOJMIA, které se v r. 1952 sloučilo s ostatními konzervárnami na jižní Moravě do národního podniku

Fruta Brno. Nová, nejmodernější konzervárna ve střední Evropě byla ve Znojmě postavena v r. 1958 a závod si ponechal svůj název ZNOJMIA. Nastává druhý vrchol výroby Znojemské okurky a její návrat na výsluní. Ústup ze slávy začíná od r. 1990 kdy se na jejím osudu začíná podepisovat špatná hospodářská politika vlády. S úpadkem potravinářství a zemědělské výroby v důsledku špatných dohod s Evropskou unií přichází i útlum výroby ve Znojmě. Při následné privatizaci kdy stát podvádí domácí investory, kterým v kuponové privatizaci prodává podniky se zatajenými dluhy a odmítá domácím investorům poskytnout stejné podmínky jako investorům zahraničním, má velké problémy i ZNOJMIA.

Po několikaletém období turbulencí kdy by si měl sáhnout do svého svědomí především Fond národního majetku (FNM) i město Znojmo jako akcionář s držením podílu ve výši 5% se daří novému vedení situaci stabilizovat za pomoci úvěrujících bank. A pak přišli ekonomičtí gangsteři Halouzka a Žiška a s nimi i konec Znojemské okurky. Bude o tom povídání v dalších dílech historie Znojemské okurky, které připravuje Občanské Sdružení Znojemské okurky. Mnoho informací i dosud vydané knížky najdete na webových stránkách OS.

Zbyšek Dřevojan, Znojmo, předseda Občanského sdružení Znojemské okurky.