Staré přísloví říká: Na hrubý pytel hrubá záplata. V tomto případě na politického slona v porcelánu platí jedině Zemanovo kladivo na Zemana.
Je to trochu drsné, ale myslím si, že to naprosto vystihuje současnou povolební politickou realitu. Když Miloš Zeman vyhrál první přímé prezidentské volby, také jsem to bral jako menší zlo při volbě mezi knížetem a zemanem. I nižší šlechta zemanů kdysi dokázala ze svých řad vygenerovat mimořádné jedince. Miloš Zeman se nám čím dál víc profiluje jako politický lapka. Snaží se nám namluvit, že přímou volbou získal větší politickou sílu a mandát, který ho opravňuje pošlapávat Ústavu a mluvit o idiotismech. Kdysi se definoval jako prognostik, ale tato jeho vize by mu neměla vyjít.
Záleží samozřejmě na jeho protihráčích v parlamentu. Silnější karty mají oni a měli by určovat průběh hry. Zatím se svojí sílou nedokáží nakládat a ji používat, protože nehrají jako tým. U obecných pravidel, která platí pro všechny, musí dokázat hrát jako tým napříč politickým spektrem. Jde jim přece o hodně. Dovolím si tvrdit, že kdyby to bylo obráceně tak by jim Miloš Zeman pořádně zatápěl.
Po primitivním protahování Zeman konečně jmenoval Sobotku premiérem. Nyní nám připomíná časy předlistopadového kádrování a začal si zvát kandidáty na ministry k pohovorům. K úplné dokonalosti minulých časů chybí jenom podpisy, že souhlasí se Zemanovou interpretací jeho aktivismu. Jsem přesvědčen, že nás opravdu dokonale přesvědčí o jeho (ne)omylnosti v politice a donutí nás zavzpomínat, jak to s ním bylo, když se mu podařilo vejít do Strakovky hlavním vchodem. A zároveň nám připomíná, jak z Hradu utekl vchodem zadním. Potenciál šance jak být prezidentem – státníkem již téměř celý promrhal v ješitných malichernostech.
Poznal jsem Miloše Zemana při jeho návštěvách Znojma. Ne sice moc důvěrně, ale asi dvakrát jsem s ním mluvil osobně. O to víc jsem byl jako vydavatel regionálních novin Znojemský týden informován o zákulisním dění. Největší sešup zaznamenal, když se rozešel se sociální demokracií a smyslem jeho života se stalo jí škodit. Tehdy ve své vnitřní emigraci na Vysočině, ze které se již nikdy nechtěl vrátit do velké politiky, mu nesmrdělo se stýkat ani s kandidáty politické spodiny. Tehdy se mně dostal do ruky materiál z jedné takové „podařené“ návštěvy politických celebrit páté kategorie. Skupinu odpadlíků z ČSSD vedl ve Znojmě jeho pozdější nohsled v SPOZ Marian Keremidský, který je učebnicovou ukázkou politické zrady když z ČSSD přešel na znojemské radnici do koalice s ODS za jidášské křeslo místostarosty a pár ohlodaných kostí pro další zrádce. Tehdy Zemanovi nevadilo, že členem této party byl i 8 krát trestaný recidivista (dnes již 9 krát) Ctibor Čurda, který vše řádně zaznamenal ve fotodokumentaci a natočil na video a hned spěchal mně to prodat. Na některých fotkách nevypadá Zeman moc oduševněle. Za celá léta jsem tento materiál, který mně ještě za tepla prodali, nepoužil.
Dnes, když vidím na co si Zeman při kádrování hraje nemohu k tomu mlčet. Politická kultura v jeho podání je na nule. Na jedné straně si Zeman chce pro sebe uzurpovat práva nad rámec Ústavy a na druhé straně odmítá plnit zákonem mu stanovené povinnosti. Např. jmenování profesorů a další. V normální demokracii je nemyslitelné, aby hlava státu takto demonstrativně pohrdala zákony. Kdyby role v této partii byly obrácené tak by poslanecká sněmovna již projednávala ve třetím čtení Ústavní novelu a nově definovala pravomoci a povinnosti prezidenta. Jedovatého hada zneškodníte jenom tím, že mu vytrháte jedovaté zuby. Staré české přísloví říká „Odříkaného chleba největší krajíc“. Tak proč proboha již poslanci neudělali ze Zemana čestného kladeče věnců?? I s tím rizikem, že to nebude spojené s nějakým skandálem.
Zbyšek Dřevojan.
