Ta zpráva o výsledku kontroly na Ústavním soudu, její výsledky a následující zrušení zprávy s jejími závěry ministrem financí Kalouskem je v prvním momentě šokující.
Při bližším zamyšlení ale vám nakonec dojde, že o těchto věcech se již delší dobu šuškalo v kuloárech. Např. opilý manžel soudkyně Formánkové za volantem auta Ústavního soudu přistižený policií a neuvěřitelně arogantní vyjádření k věci od soudkyně ÚS Formánkové. Můžeme si připomenout i množství
zrušujících rozsudků Evropského soudu ve Strasburgu, který označil řadu rozhodnutí ÚS České republiky jako protiústavní, nerespektující lidská práva. Dalších negativních případů a informací o činnosti ÚS lze najít i na stránkách internetu víc než je obvyklé v demokratických státech. Ale proč se divit. Ani Ustavní soud nemůže být ničím jiným než odrazem demoralizace celé naší společnosti a selhání politických elit. Tuto skutečnost nemůže změnit ani květnaté mluvení předsedy ÚS JUDr. Pavla Rychetského, ani kdyby mluvil jako sv. Jan Zlatoústý. Vždyť má konec konců mnohaletou průpravu z praktické politiky, kde si také řádně smočil triko. Má to asi být snad poslední rána z milosti, kterou odhalením nesrovnalostí v hospodaření Ústavního soudu, tento zasadil polistopadovému vývoji v naší zemi?
Většina z nás má jistě ještě v živé paměti jakým způsobem se mediálně prezentovalo pochybení předsedkyně Nejvyššího soudu JUDr. Ivy Brožové v hospodaření tohoto soudu a s tím spojené nesrovnalosti. Tehdy ministr Kalousek tak shovívavý a velkorysý nebyl. Byl tvrdě proti Ivě Brožové. Bylo jednoznačně konstatováno, že nejvyšší a konečnou zodpovědnost za hospodaření soudu nese jeho předseda. To stejné potkalo i předsedu Krajského soudu v Brně JUDr. Jaromíra Pořízka. Soud pod jeho vedením prohospodařil miliardy. Zodpovědnost byla rovněž na předsedovi soudu. Ani zde nechtěli být ministr Kalousek a Pospíšil ohleduplní. Ohledně výkonu funkcí obou předsedů soudů se připomínaly i jiné kauzy a pochybení. Jaké motivy a důvody nebo snad kalkulace vedly k rozhodnutí ministra Kalouska, že výsledky kontroly na Ústavním soudě zametl pod koberec. Navíc tak nechutným a slizkým způsobem okomentovaným. Zodpovědnost tedy za hospodaření ÚS nese rovněž jeho předseda a to JUDr. Pavel Rychetský. Ústavní soud byl až dosud vnímán jako poslední oáza morálky, spravedlnosti a hlídače práva a demokracie. Kritice v médiích i od Ústavního soudu se nevyhnul ani prezident. Ústavní soud vynášel verdikty nad jednáním politiků, politických stran, parlamentu i samotného prezidenta. V jeho rozhodování byla viditelná i politická motivace když si osoboval právo zpochybňovat i zákony přijaté jako Ústavní a to i ústavní většinou. Zrušil i rozhodnutí vlády, která chtěla snížit platy soudcům z úsporných důvodů, kvůli špatnému stavu státních financí. Jako rozhodující argument řekl Ústavní soud, že by tím byla ohrožena nezávislost soudců.
Jak to vnímat nyní v kontextu současného nálezu kontrolorů z ministerstva financí. Jako špatný, nepodařený, vtip? Byla to jenom taková pokrytecká hra na právo, morálku a spravedlnost. Mnoho rozhodnutí ÚS neobstálo ani u Evropského soudu ve Strasburgu. To bylo ale v rovině práva. Nyní jsme svědky i morálního selhání Ústavního soudu a to způsobem, který připomíná jednání malých, bezvýznamných grázlů, kteří jsou nebezpeční jenom množstvím, jakým se tyto malé zlodějny rozbujely do obludných rozměrů. Kdo by takové jednání čekal od privilegovaných soudců s imunitou a stotisícovými platy?? Když toto současné odhalení morálního selhání Ústavního soudu dáme do kontextu co se děje na naší politické scéně, připadá mi to jako poslední rána z milosti politickému, společenskému, ekonomickému a právnímu stavu, ke kterému jsme došli po 17. listopadu 1989. Nedivme se, že lidé začínají znovu vzývat komunisty. Tím jsme završili totální selhání nejenom politických elit včetně justice s jejím vrcholem – Ústavním soudem, ale i selhání občanské, které to připustilo. Často se připomíná politická kultura vyspělých zemí a zaznívají i apely na rezignace. Vyzve někdo k sebereflexi předsedy Ústavního soudu JUDr. Pavla Rychetského? Ve funkci předsedy ÚS a soudce ústavního JUDr. Pavel Rychetský v krátké době skončí. Jestli si takhle představoval zápis svého konce do historie to nevím. Ale v každém případě si ho napsal sám. Jsme na samém dně morálního marasmu. Je velkou neznámou dají - li nám dějiny ještě příležitost začít znovu. Je ale s kým se o tuto skutečnou očistu a nápravu společenského stavu pokusit? Kdo si troufá odpovědět!
Zbyšek Dřevojan, Znojmo.
