Až do loňského léta jsem si myslela, že písečné duny jsou jen na pouštích. Omyl. Jsou i v Evropě - v Polsku ve Sloviňském národním parku.
Opět navazuji na svůj předešlý článek a chci se tentokrát podělit o zážitky na pohyblivých dunách, které jsem měla s dcerou při našem putování po pobřeží polského Baltského moře.
Ano, ve Sloviňském národním parku (biosférická rezervace UNESCO ) jsou mimo jiné (což jsem popsala minule) i písečné duny. Jsou hned na dvou místech. Jedna je Wydma Czolpińska a druhá Wydma Lacka. Chcete-li se dostat k duně Czolpinské, je nejjednodušší způsob projet vesnicí Smoldziński Las a zaparkovat na lesním parkovišti – parking lesńy blízko osady Czolpino. Odtud si můžete udělat okružní výlet. Lesem k dunám, potom dále pokračovat k moři, projít se kousek po pobřeží, zahnout k majáku Czolpino a vrátit se k parkovišti.
My však zvolily k výletu dunu Lacka. Lze se k ní dostat buď z parkoviště u osady Rabka, což jsme předem nevěděly, nebo z města Leba. My dojely do města Leba, které je plné lidí a parkujících aut. Měly jsme ovšem štěstí a našly místo k parkování bez poplatku. Bylo to skoro na okraji města směrem k osadě Rabka, přitom kousek od centra dění i přístavu. Dopoledne jsme nakoukly na zdejší pláž a nestačily se divit. Tak přeplněnou pláž jsme zatím ještě neviděly. Jak to tady asi musí vypadat odpoledne? Byly jsme moc rády, že máme ubytování v sousedním Rowy a na pláž chodíme tam.
Z Leby k dunám jezdí eko taxi, jakási vyhlídková vozítka na elektrický pohon. Jedno dokonce vypadalo jako vláček. Je jich tam hrozně moc a jezdí k různým atrakcím u města nebo okružní jízdy po městě. To k dunám má nápis Wydmy ruchome – pohyblivé duny. Eko taxi se neplatí přímo u řidiče, ale v nějaké budce poblíž. Přepravních společností tam je však více.
Jezdí např. i k Dino parku, kde nejsou jen dinosauři, ale je to velký zábavní park pro rodiny s dětmi: https://www.youtube.com/watch?v=ELsPe9hJT1A
Dále jezdí k 3D labiryntu: https://www.youtube.com/watch?v=Ma_JsFU7XK0
K Fokáriu – záchranná stanice tuleňů a výcvik tuleňů.
K Power parku – zábavní park pro dospělé, kde si můžete zazávodit na motokáře a v bugině, zastřílet si, lézt v lanovém parku nebo skočit na vahadle ...
Těch atrakcí je v okolí opravdu hodně a nedivím se, že Leba je tak obsypána lidmi. Já bych však doporučila se raději ubytovat v klidném Rowy a na výlety jezdit raději odtud.
Ale, abych se vrátila k dunám. Eco taxi jezdí z Leby jen do Rabky, cena je 6zl. Dalších 6zl stojí vstup do parku. Jestliže se rozhodnete pokračovat i dále k dunám elektrickým vozítkem, jsou to ještě další dva úseky. Druhé taxi vás sveze do poloviny cesty lesem, kde je Museum Wyrzutnia Rakiet – za války tu Němci testovali rakety, později Poláci, a je tu i vyhlídková věž a občerstvení. Až teprve třetí taxi vás zaveze až k dunám.
My se rozhodly s dcerou jít dále pěšky. Cesta vede lesem, jedna je určena pro pěší a druhá pro eko vozítka a cyklisty. Obě jsou asfaltové. Před polovinou cesty jsme zahnuly k moři a zbytek cesty k dunám šly po pláži. Zde je zakázáno koupání, někteří to však porušují. Písek tu byl nejčistší z celé Baltské oblasti, kterou jsme zatím navštívily. Sem tam byly vyplaveny kmeny stromů, na kterých se dalo odpočinout. K duně od pobřeží vedla vykolíkovaná trasa s provazy a pokračovala až na její nejvyšší vrchol. Myslím, že je to tak dobře, že turisté nemají přístup na všechny duny a jejich krása tak není ničena. Byly tam i cedule, že za porušení zákazu vstupu za provazy se vybírá velká pokuta.
Duny jsou pohyblivé, přesypávají se podle vanoucího větru, a tam opravdu foukal hodně (dceři vzal z hlavy klobouk, jeden hodný návštěvník jí ho však pod dunou chytil). Na návětrné straně od moře byl písek vlhký. Dočetla jsem se, že každý rok duna pohltí asi 10 metrů lesa. Na nejvyšším místě dun je nádherný výhled. Na jedné straně je moře a na té druhé jezero Lebsko. Duny se totiž nacházejí na šíji mezi mořem a jezerem.
Když jsme byly na pláži, přišli novomanželé s fotografem a pózovali na svatební fota. Potom jsme je ještě viděly při odchodu pod dunami. Zajímavé na tom bylo to, že nenasedli do eko taxíku, ale na kola. Nevěsta si nasadila bílou kšiltovku, vykasala dlouhé šaty, něčím je sepnula a odjela.
My se zpět vydaly nejprve pěšky lesem, a to do poloviny cesty, potom nastoupily na motorovou loď, na které jsme po jezeře Lebsko dopluly k osadě Rabka. Cena byla 10zl. Zde jsme se ještě rozhlédly z vyhlídkové věže a nechaly se do Leby opět dovézt eko taxíkem.
V Lebě jsme se byly projít po přístavu. Byl zde i kamenný krámek s uzenými rybami, kde bylo vše perfektně srovnáno, označeno jmenovkami i cenovkami a obsluhovala v něm usměvavá a ochotná slečna. Koupily jsme si kousek halibuta (platýs), cestou do kempu nám pak neskutečně provoněl celé auto. Jo, a byl moc dobrý :)
Polsko má 23 národních parků. Cestou k Baltskému moři jsme se stavovaly v národním parku Ujscie Warty. O této krásné ptačí oblasti bude můj další článek.
