Guttauské rybníky aneb do Německa za kormorány

Nenáročná procházka mezi rybníky pro milovníky vodního ptactva. Rybníky se nachází asi 60 km od naší severní hranice. Přírodní cesty jsou průjezdné i pro vozíčkáře či dětské kočárky.

Guttauské rybníky v říjnu

Původně jsem s dcerou chtěla navštívit některé podzimní shromaždiště jeřábů, ale podle internetu je od nás snad nejbližší v Německu kousek nad Berlínem. Z časových důvodů a s ohledem na můj chrapot, kdy jsem si na říjnový výlet vytýčila pouze jeden den, jsem začala pátrat v mapě a narazila na přírodní naučnou stezku – Guttauské rybníky a jezero Olba (Guttauer Teiche und Olbasee). Stezka je součástí biosférické rezervace – Hornolužická vřesoviště a krajina rybníků (Oberlausitzer Heide und Teichlandschaft). Podle webových stránek rezervace tu nenajdeme pouze vodní ptactvo, ale žije tu i orel mořský, což nás naprosto nadchlo. Vidět nad rybníkem lovícího orla, by byl pro nás dvě úžasný zážitek. Bylo tedy rozhodnuto.

Hned následující den jsme ještě za tmy vyrazily na cestu. Guttauské rybníky jsou od našeho domova Jablonce nad Nisou vzdálené pouhých cca 100 km. Bez mapy a navigace jsme bohužel malinko zabloudily a do cíle se dostaly se zpožděním, už hodně po svítání.

Neplacené parkoviště s přírodním povrchem je hned za vesnicí Guttau po levé straně, na silnici S109 směrem na Niesky. Je zde i místo k občerstvení a mapa naučné stezky. Doporučuji si mapu nafotit, protože po stezce se již mapy nenacházejí, pouze značené cesty. Přírodní stezka začíná hned u parkoviště a vstup není zpoplatněn. Dopoledne tady moc návštěvníků není, pouze pár místních „pejskařů“ a fotografové. Návštěvnost vzrůstá až odpoledne, ale nijak dramaticky. Po parku je dovoleno pohybovat se pěšky nebo na kole. Vstup s pejsky je též povolen, ti však musí být na vodítku. Je zde mnoho naučných tabulí, bohužel jsou pouze v německém jazyce. Zajímavostí je rozmístění hnízdních budek pro různé druhy ptáků a také netopýry, které se nachází přímo u cest.

Při naší říjnové návštěvě jsme viděly hejna kachen, husí a kormoránů. Byli tu i vrubozobí, kteří se nesoustřeďují do velkých hejn jako labutě, lyska černá nebo rodina potápky roháče. Zaznamenaly jsme i lovící volavky popelavé a několik přeletů ledňáčka říčního. Zahlédly jsme i datla černého v plné práci, bohužel jsme ho nechtěně vyplašily. Byli tu samozřejmě i drobní pěvci. Jenom toho orla, za kterým jsme přijely, jsme ani nezahlédly. Tak snad příště, určitě se sem opět podíváme v některém jiném ročním období. Mimo ptáků jsme ještě nyní na podzim, viděly hodně druhů vážek.

Přímo u cest je několik pozorovacích míst s lavičkami a také dvě věže. Doporučuji sebou buď dalekohled nebo teleobjektiv.

Návštěvnické centrum biosférické rezervace je v obci Wartha, ale tam jsme nebyly. V centru by měla být multimediální výstava a také obří akvárium s místními rybami.