Článek Michala Zlatkovského pro Mediar.cz byl pro některé možná překvapivý. Ale bohužel je to aktuální obraz internetových médií. Ve zkratce. Někdo s největší pravděpodobností vytvořil falešný účet na facebooku zastupiteli Prahy 8 Jaromíru Petelíkovi (KSČM), na kterém publikoval příspěvek: „Je čas rozvěšet pravičáky po městech republiky, vyvlastnit násilím všechny podnikatele, do desátého kolena zabavit majetky jejich rodinám a potom to bude možná pravda“. A příspěvek byl doplněn odkazem na článek serveru Aktuálně.cz „Průměrný Čech má našetřeno 235 tisíc. Kolik ostatní?“
Tento příspěvek byl pak vyfocen a jako první zveřejněn v Blesku. Toho se chytla ostatní média a tuto zprávu přebírá třeba i iHned nebo ČT24. Nikdo neměl sebemenší potřebu si snímek údajného uživatelského profilu Jaromíra Petelíka jakkoliv ověřovat. A jak Zlatkovský upozorňuje, to že na tom něco nehraje, je evidentní již na první pohled.
Jenže není to jediný případ. Těch je nespočet. Stačí se podívat na fotbalovou kauzu ohledně utkání Chelsea - Manchester United, kde se některým nelíbil způsob řízení utkání rozhodčím Markem Clattenburgem. Zjevně silně bulvární portál Fotbalnaplno.cz pak vydává úžasný článek, jak tuto situaci komentují na twitteru známé osobnosti. Mario Balotelli údajně na této sociální síti napsal toto: „V poločase Ferguson vy*****l Clatenburgovi, druhou půlku se to vyplatilo.“ Na stejné sociální síti měla situaci komentovat i seriózní BBC: „Gratulujeme panu Clatenburgovi. Úspěšně dokončil Školu pískání Howarda Webba.“ Má to však jeden celkem podstatný háček. Italský hráč vůbec účet na twitteru založený nemá a po rozkliknutí onoho profilu, na kterém se tato zpráva objevila, je zcela jasně napsáno, že se jedná o účet fiktivní. Autora článku nijak nevytrhlo ani to, že prohlášení údajné BBC Sport je vlastně z profilu BBC Sporf, tedy dalšího falešného účtu.
A můžeme pokračovat klidně dál. Namátkou vymyšlené zmizení pokladního neexistující romské strany nebo břeclavský útok této národnostní menšiny.
Minimálně v případu člena KSČM si nemyslím, že by média záměrně zkreslovala informace. Problémem je, že na internetových serverech je velice důležité vydat zprávu co nejdříve. A redaktoři jsou schopni takový článek vydat i bez nějakého důkladného ověřování. A to je kámen úrazu. Jenže následky mohou být fatální. Když se totiž na svět vydá takováto nepravdivá informace, málokdy se zpravodajské servery za chybu omluví. A pokud ano, věnují tomu minimum prostoru, že se to nakonec dostane jen k malému množství čtenářů.
A tak se na Jaromíra Petelíka bude mnoho lidí (jelikož zpráva byla na mnoha portálech) dívat jako na někoho, kdo vyzývá k násilí proti pravici poměrně nevybíravou formou. Jen a jen kvůli tomu, že se jednotlivé redakce nijak neobtěžovaly ověřit zdroj informací a mít zprávu co nejrychleji vydanou. Jaký dopad to může mít na kariéru člověka, kde je názor ostatních lidí více než důležitý, netřeba zdůrazňovat.
Média si musí uvědomit, že jejich práce je jedna z nejodpovědnějších vůbec. Bohužel dnešní společnost je hloupá a doslova žere každou zprávu z novin, televize a bůhví odkud ještě. Názorným příkladem jsou aprílové a silvestrovské žerty. Snad úplně každý ví, že se v tyto dny vysílají a píšou žertovní zprávy, přesto se najde skupina lidí, která je přijme za pravdivé. Ať už jde třeba o informaci, že český stát koupil v Řecku ostrov Koruptos nebo o ještě daleko větší absurdity a na první pohled naprosté nesmysly. Ale přece to psali v novinách nebo říkali v televizi, tak to musí být pravda.
Příklad můžeme nalézt i v dobách českého socialismu. Proč slýcháváme, že „za komunismu bylo líp“? Jistou měrou se na tom podílela i tehdejší cenzurovaná média, které tvrdila, že se máme dobře a jak ve východních zemích trpí. A dnes? Je známou věcí, že ve zprávách vidíme spíše negativní příspěvky. Druhou věcí je třeba i to, že v nich neumíme číst. Objevuje se celá řada informací o tom, kolik je zadržených ohledně korupce. To ale neznamená, jak si mnoho lidí myslí, že se zvětšuje podíl korupce ve státní správě. Naopak je to pozitivní informace, že se tu proti tomu bojuje a že jsou provinilci stíháni (zda-li odsouzeni je už věcí druhou).
Bohužel tak platí, co píšou média, myslí si společnost. Příklad Jaromíra Petelíka by měl být víc než důrazným upozorněním pro internetové servery (alespoň pak pro ty, které se tváří jako seriózní), že rychlost zveřejnění je až druhořadá. A že je potřeba si informace, zvláště takhle citlivé, pečlivě ověřovat. Vůbec bych se vlastně nedivil, kdyby se pražský zastupitel rozhodl jednotlivé portály žalovat za poškození dobrého jména.
