Skoro dobré boby

Kdo by je neznal? Sojové boby dorazily před časem i do Čech, v obchodech je naleznete v regálech se zdravou výživou. Vyrábí se z nich mléko, sýr Tofu, maso co není maso, sojová bílkovina se přidává do většiny uzenin. Každý den v nějaké formě konzumujeme soju.

Když jsem přestávala kupovat mléko a mléčné výrobky (blog o tom zde ), hledala jsem alternativu a dočasně ji našla v sojových výrobcích. Po pravdě - ne že by nám to doma chutnalo, sojové maso chutnalo papundeklově, tofu taky sýr nepřipomínal, jedině snad sojanéza se dala, ale ne moc a sojové mléko taky chutnalo olejnatě a jinak. Ale časem jsme si na ty nové chutě zvykly.

Protože jsem tvor vrtavý a stále něco hledám, čtu a studuju, dostala jsem se pozvolna ke článkům, které soju stavějí do jiného světla. Soja se stala obrovským byznysem, USA produkují 50 % celosvětové produkce a kdo by za sojovými boby hledal Asii, tak by ji nenašel. Tyto boby jsou sice velmi výživné a takřka dokonalé, ale mají prý jednu vadu a to dost významnou. Obsahují příliš mnoho ženského hormonu estrogenu. A to prý až 5x více než antikoncepční pilulka.

Nejsem věděc a nechci a ani neumím udělat svůj vlastní rozbor, abych se přesvědčila, zda jsou tyto informace pravdivé. Ale co můžu udělat je řídit se svým vlastním citem a pocitem. A ten mi říká, že není šprochu, aby na něm nebylo pravdy trochu a že naši asijští bratři vědí, proč soju nechávají projít fermentací (při tomto procesu jsou hormony odstraněny) a používají ji výhradně na výrobu fermentované kvalitní sojové omáčky, případně fermentovaný tempeh a obyčejné sojové boby nebo tofu používají jen opravdu velmi výjimečně, když je hlad a nemají dostatek potravy. A jen dospělí, v žádném případě se to nedává dětem. To u nás, ve vyspělých evropských zemích,  je z vesela zařazováno sojové mléko jako alternativa pro kojence, kteří nesnáší laktózu.