Docela často můžeme vidět ve sdělovacích prostředcích odvážené vyhublé koně, skot nebo psy a další zvířata, která byla odebrána majitelům, jež se svými nedostatečnými instinkty mnohdy nemohou rovnat ani těm utrápeným zvířatům. Tady stát zasahuje rychle a nekompromisně.
V posledních týdnech jsme však svědky žalostného (ne)fungování sociálního systému a řady státních orgánů při záchraně lidských bytostí.
Zatímco veškerá trápená zvířata jsou po kontrole ihned odebrána, je jim poskytnuta lékařská pomoc, jsou umyty, nakrmeny a umístěny do útulků a dalších příhodných prostor, lidské bytosti i přes nelidské podmínky zůstávají ve spárech zrůdných podnikatelů s lidskou nemohoucností a jsou stěhováni po malých skupinkách.
Ten, kdo možná okrádá a zanedbává nemohoucí lidské bytosti, si nezaslouží být srovnáván s většinou tohoto druhu. Ovšem liknavá reakce státu, tedy úředníci, kteří mají právo rozhodovat, se svým hlemýždím konáním od výše uvedených zrůd zase až tak neliší. Ve světě, a to i ve světě, který se chlubí přívlastky rozvinutý, právní apod., se stávají stále častěji případy, kdy jsou nalezeni otroci ubytovaní v hrůzných podmínkách. Zachraňují je snad tamní složky po částech? S tím, že o zbylé se prozatím bude starat jako doposud otrokář? V České republice je taková praxe asi normální.
Pavel Mirga, provozovatel přerovské ubytovny, jejíž „skvělé“ podmínky poskytované nemohoucím obletěly přinejmenším republiku, je i přes tyto hrůzy v pohodě. Úřady pracují stejně neschopně, jak naopak schopně pan Mirga dovede vydělávat. Pavel Mirga, tolikrát ve svém regionu opěvovaný tiskem. Například v roce 2008 článek Dagmar Rozkošné Obyvatelé ubytovny pro sociálně slabé si pochutnávali na guláši nebo interview Zuzany Krybusové z roku 2011 Podnikatel Mirga: Nechci, aby lidé jedli jen čínské polévky. Kde byl tisk v době, kdy lidé jedli už jen čínské polévky?
Snad na týdny se počítalo zjišťování, zda má pan Mirga na uvedenou činnost povolení. Tedy to, na co stačí dítěti na prvním stupni základní školy kliknutí na správný dokument v počítači, řeší úředníci týdny! A pan podnikatel Mirga, prezident Romské občanské iniciativy o.s. Přerov, si vesele podniká dál. A kdyby jen to! Lidské bytosti v zuboženém stavu zůstávají i nadále v jeho moci. Nebo máme snad státní instituce podezírat z liknavosti proto, že pan podnikatel je Rom? Kdoví, kolik stát investuje panu prezidentovi do výše zmíněného sdružení?
Objevuje se zpráva ombudsmanky o centru Letiny. Podle popisky doslova hnusného zacházení s lidskými bytostmi, by nebylo příliš složité si představit pracovní tábor z dob některé diktatury. Nebo sovětské ústavy pro choromyslné daleko na Sibiři. Hadrem, kterým se umyje podlaha, otírají údajně klientům ústa. Přebalují je v jídelně před očima ostatních klientů, ti bloumají bezcílně chodbami ve špinavém a roztrhaném oblečení nebo jeho částech a personálem jsou oslovování jako dementi.
Toto je ten právní a citlivý sociální stát, kterýmižto výrazy se tak často ohání premiér Sobotka? Nebo si snad paní ministryně Marksová myslí, že stačí všude jen narvat peníze a všechno bude OK? Paradoxně zařízení, kde úředního šimla nahrazují lidským citem, Klokánky, posílá silně sociálně založená ministryně ke dnu.
Je na čase, aby vzniklo ministerstvo na ochranu člověka. Ministerstvo práce a sociálních věcí určitě takovým úřadem není. Jinak se staří a nemohoucí lidé budou stále častěji stávat zdrojem příjmů lidského odpadu. Stát nahání po celé republice šmejdy, kteří vydělávají na nenapravitelné blbosti lidí, ale zrůdy, které jsou doslova schopné nechat člověka zdechnout ve vlastních výkalech, nechávají žít poměrně v klidu.
