Možná by si spousta z nás sedla na zadek, kdyby za těch dvacet let až přílišné svobody politiků někdo vypracoval seznam toho co BYLO české. Co jsme za pár stříbrných prodali a mnohé k tomu ještě zdarma přihodili.
google.cz
A tak labutí písní nového premiéra Nečase je i jeho prohlášení, že bude jezdit českým vozem Škoda. A to i proto, že ctí národní značku. Škoda, že Škoda už dávno není ani českým autem, natož národní značkou s opeřeným šípem.
Nakrátko se mi hrdostí rozbušilo srdce, když jsem sledoval, jak "česká" Kofola nezadržitelně dobývá pomalu ale jistě střední Evropu a okolní státy. Jak úspěšně snižuje tržby amerických černých limonád jejichž loga máme snad už vypálená v sítnici oka. Ale když se pobrouzdáte internetem, zjistíte, že vlastník skupiny Kofola je firma sídlící v Lucembursku a veškerá podstatná rozhodnutí o budoucnosti firmy se rozhodují ve Varšavě.
Nebo pochoutka jednoho z bývalých premiérů – Becherovka? Pokud máte na mysli onu francouzskou firmu Pernod Ricard SA, tak jste trefili do černého. Likérka Jan Becher je součástí této firmy.
A co teprve pivaři? Kus české historie – Plzeňský prazdroj, k tomu Radegast a Velké Popovice (Kozel), jejichž vlastník je nizozemská společnost South African Breweries International (SAB), tedy jihoafrické pivovary. Společnosti Heineken patří Starobrno, Zlatopramen, Krušovice, Červený drak a další pivovary. Pivovarnické skupině Inbev zase Staropramen, Ostravar, Velvet, Měšťan…
Nemáme české čokolády ani bonbóny. I ten zbytek cukrovarů, které jsme poklonkováním Evropské únii z velké části zrušili, patří francouzské firmě.
Naše letecké chlouby Aero Vodochody, Let Kunovice, výrobce oblíbených letounů L-410 Turbolet nebo výrobce špičkových sportovních letadel Moravan Otrokovice. Všechny tyhle firmy jsme prodali s velkou pompou zahraničním firmám, které je ve vší tichosti dovedly ke krachu. Ale to už nikoho z našich „státotvůrců“ nezajímá. Uvidíme, zda fiasko takřka svatořečené americké firmy Boeing ve Vodochodech, zachrání v současné době česko-slovenský majitel. Let Kunovice rovněž přivedla do krachu americká firma a od té doby mění pouze majitele. Moravan Otrokovice dovedla ke krachu výjimečně irská společnost.
Ve výčtu firem, které jsou české pouze naoko, bychom mohli pokračovat určitě ještě velmi dlouho. Řada jich dnes neexistuje, jelikož jediným důvodem odkoupení zahraničním investorem bylo zbavit své vlastní firmy konkurence.
Politikům se takřka podařilo prodat jedny z posledních českých majetků, které za něco stojí – firmu ČEZ a České aerolinie. Ale nikoho snad ani slovem nenapadlo prodat takové zmetky jako jsou České dráhy alias polykač financí. Firma, která snad bude muset pro svou neschopnost rozpadající se vozový park nahradit historickou „koňkou“, pokud ovšem nebudeme české koně prodávat do Itálie do konzerv pro psy. Čeští politici bez rozmyslu prodávají českou historii a pýchu. Češi ztrácejí poslední zbytky národní hrdosti.
A co teprve „české“ deníky? Za jediný z předních deníků je dnes jako české považováno pouze Právo. S ostatními médii to není o nic slavnější.
Je nabíledni, že jsme na dobré cestě stát se přívěskem na kdysi českých výrobcích a působit asi stejně jako na nás dnes působí visačka Made in China.
Články s nejvyšší karmou:
Zvoní jim hrana, přesto „škubou“ republiku!
Senioři, děkujeme. Odejděte!!!
Chtěli byste zvolit, vy, neschopní? Zeptejte se v Troubkách
