Rada vzájemné hospodářské pomoci se rozrostla na 28 států a přijala nový název – Evropská únie a společnou měnu. Lže však sama sobě víc než socialismus č. 1. Reguluje státy, ale i občany. Evropská únie vytváří neosocialismus.
Dnes je již naprosto zřetelné, že revoluční období závěru 80. let socialistický blok neuvrhlo do tržní náruče kapitalismu, ale vytvořilo nový patvar tvářící se jako chytrá horákyně, ani kapitalismus ani socialismus. Bohužel, jen ta chytrost pohádku nekopíruje. Ba spíše naopak. Bruselská byrokracie nejednou překvapila svět opravdu až dementními návrhy regulací.
Regulace – slovo, které již samo o sobě připomíná socialistickou éru. V Evropské únii stále hojněji používané. Regulují se zahnuté okurky, reguluje se čím dál více svobodné podnikání (kdysi dávno svobodné), reguluje se nabídka zboží, reguluje se svoboda občana. Z proklamované svobody a demokracie se stává pokřivená sociální diktatura eurounijního bloku. Kapitalismus v Evropě neexistuje.
Podobenství se socialistickým blokem předvádí Evropská únie především v posledních měsících tahanicemi o Řecko. Nikoho z evropských byrokratů ani v nejmenším nezajímá osud Řecka jako státu. Pád Řecka by znamenal krach únie. A lži o soudržné, ekonomicky silné Evropě, kde jsou všechny státy nadšené ze svého členství, by velmi rychle nahradila krutá pravda. Aby státy s nejistým ekonomickým vývojem cpaly miliardy eur do státu, z kterého neplyne žádný přínos, vyjma politické záchrany EU, je čistě socialistický fenomén.
Ostatně vratkost celého spolku je k vidění i při (ne)řešení problému imigrace. Humánní a politicky korektní Evropa přijímá desetitisíce migrantů a přechází mlčením nebo spíše zamlouváním tvrzení samotného Islámského státu, že s imigranty si zveme do domu i vrahy.
Sluníčkáři z Evropy schůzují, rokují, [samitují], blábolí tu větší, tu menší nesmysly a mezitím se do Evropy valí další desetitisíce ekonomických, kulturních, náboženských a teroristických problémů. Politici si jen hrají se slovíčky a přesně po evropsku nejsou schopni se akčně rozhodnout. Až se začnou objevovat na ulicích dekapitované hlavy, bude pozdě lomit rukama.
Přitom by se stačilo podívat do Austrálie, jak lze nekompromisně, pro Evropu samozřejmě nepřijatelně, okamžitě zabránit přílivu imigrantů do země. Australská kampaň No Way (V žádném případě) již svým názvem hovoří sama za sebe. Austrálie chrání mnohem delší pobřeží než by měla chránit EU ve Středozemním moři, a funguje to. Ovšem sluníčková Evropská únie o ochraně vnější hranice jen klábosí a raději vítá další imigranty a s 28 státy hraje Škatule, škatule, hejbejte se.
Evropská únie začíná být v mnoha směrech socialističtější než opravdový socialismus - neosocialistická. Možná se, především v sílících regulacích omezujících svobodu, blíží k podstatě fašismu (nespojovat s hitlerovským nacismem).
Evropská únie je nekompaktním společenstvím. Místo svého prvotního poslání, vybudovat ekonomický blok schopný konkurovat ekonomice Spojených států, řeší sociální problémy světa, svými zelenými programy posílá evropskou ekonomiku do kolen. A stejně jako komunističtí lídři v socialistickém bloku, dnes papouškuje hesla o jednotě a úžasné budoucnosti, tak jako v RVHP před lety.
