Václav Klaus balzámem proti eurohysterikům

V Evropě to vře. V České republice pak zvláště. Nálada na politické scéně Nečasovým svobodným rozhodnutím v Bruselu připomíná osvobozeneckého ducha roku 1968. Na druhé straně výroky ČSSD a TOP09 jako by z oka vypadly socialistické normalizaci let sedmdesátých.

A pak se objeví zpráva z tisku, že prvním dobrovolníkem na likvidaci eura je sám prezident České republiky Václav Klaus. Ve dnech, kdy jsme svědky stádnosti a takřka davového šílenství europolitiků, kdy se kdekdo přiživuje jako věštec přicházejícího zmaru a v Česku se přes noc zrodily zástupy hororových scénáristů, zavane zemí příjemný vánek, dokonce s náznakem satiry.

„Eura se lze zbavit bez velkých problémů,“ prohlásil Václav Klaus na Vratislavské univerzitě v Polsku. Že by se ústup od eura neobešel bez negativních důsledků, je velkou lží. (zdroj: novinky.cz)

To prohlásil český prezident v Polsku, které momentálně velmi hlasitě prohlašuje, že chce vstoupit do eurozóny. Stačilo jen dodat: „Slezte z toho lustru, Donalde…“

Většina občanů jedenácti států Evropské únie (počítáme-li i NDR) si pamatuje rozpad socialistického bloku. Určitě vše neprobíhalo a dodnes neprobíhá bez problémů. Ale ani jeden stát nezkrachoval, neupadl do všeobecné bídy. A neexistovala žádná bratrská pomoc tehdejších členů EU. Byl to pouze dravčí boj o uvolněné trhy.

Situace byla v dobách přechodu na tržní mechanismy mnohem složitější, ale nikdo občany nestrašil až tak katastrofálními hrůzami ekonomických propadů, jak to slyšíme dnes. Kde se poděly ony plamenné projevy o demokratickém společenství evropských států? Co je dnes na Evropské únii ještě demokratického?

Evropská únie vyžaduje jako v dobách socialistického bloku jednotné postoje. Něco, jako demokratické vyjádření vlastního názoru neexistuje. A pokud ano, tak následují výhrůžky omezením práv „zajištěných“ stejně silově protlačenou Lisabonskou smlouvou. „Demokratická únie“, kde v podstatě rozhodují dva lidé, nezakrytě vydírá členské státy kdykoliv, když potřebuje schválit byť sebevíc destruktivní opatření. A jak je vidět, přisluhovačů má pořád dost.

Jestliže politici, jako Bohuslav Sobotka, dovedou vlastní národ chlácholit takovými náhražkami pravdy, že dnes půjčené finance během dvou let dostaneme z Evropské únie prostřednictvím dotací zpět, pak můžeme republiku zrovna prodat. Pan Sobotka národu pozapomněl říct, že ty dotace dostaneme, pokud ještě existuje v EU právo a spravedlnost, tak jak tak, protože si na to už léta v Evropské únii platíme.

Na Zemi je přibližně 200 států. A pouhých 23 zemí, bez Velké Británie, České republiky, Maďarska a Švédska, nejsou žádní spasitelé, kteří by měli rozhodovat o našem osudu!

Poslechneme-li si současnou hysterickou rétoriku pánů z TOP09 v čele s Karlem Schwarzenbergem a Miroslavem Kalouskem, z ČSSD socialistickou klasiku v podání Bohuslava Sobotky, zní to úplně stejně jako projevy bývalých soudruhů Biľaků a Jakešů, kteří nás strašili imperialismem. Jenom naše záchrana se změnila a Sovětský svaz nahradila Evropská únie, což z pohledu demokracie vychází čím dál víc nastejno.

Nabízím další pohledy na „demokracii“:

Velmi podezřelé bububu dvojice MerkOzy

Se Schwarzenbergem a Evropskou únií na ekonomické dno

Demokratické státy chystají násilné přepadení svrchované země