Tak jsme si demokracii nepředstavovali ani ve snu

I když odhlédneme od skutečnosti, že naše republika dlouhodobě funguje jako trenažér pro zloděje s bílými límečky, představy o kvalitě západních demokracií nám zůstaly pouze ve snech z let před listopadem 1989. Můžeme sice z minuty na minutu odjet takřka na kterékoliv místo na světě, ale mnohem více jistot, budovaných dlouhá léta, ztrácíme doma.

V našich růžových snech o vyspělé západní demokracii vévodilo přesvědčení, že na Západě je na nesrovnatelně vyšší úrovni morálka a čestné jednání. Z klamné představy nás brzy po sametové revoluci vyvedli naši západní sousedé, kteří si z České republiky vytvořili popelnici a sváželi zde komunální odpad po stovkách tun. Díky klasické liknavosti zákona, a celkově státní správy, zde měli dlouho dveře otevřené. Možná i proto náš stát dnes připomíná smetiště. Mnohdy i smetiště lidského odpadu.

Za socialismu jsme si jako módní doplněk vystavovali v bytech prázdné plechovky od coca-coly, obaly od západních bonbónů, čokolád, žvýkaček nebo dokonce sýrů. Dnes máme těch blyštivých obalů plné regály, ale jen málokterý obsahuje to, co obal prezentuje.

Už ani nevnímáme lživé reklamy, které garantují, že do běla vyperete bílé trenýrky sjeté po zelené trávě nebo šaty polité červeným vínem. Hlavně, že máme zákon o klamavé reklamě.

____________________________________________________________________________________

V 90. letech minulého století jsme doslova civěli na západní filmy a seriály, kde nebyly u lékařů fronty, doktoři byli usměvaví a spíše přátelé, na operačních sálech byla špičková technika a pacient byl na prvním místě.

Od té doby se v našem státě několikrát zvýšily odvody na zdravotnictví ze mzdy, platíme za návštěvu u lékaře, platíme za recept, za léky, platíme za pobyt v nemocnici, za rychlou pomoc a pohotovost, platíme tisícové položky u zubaře.

Abychom si dobře rozmysleli návštěvu lékaře a raději přecházeli chřipky a nachlazení, naordinovali nám politici neplacené první tři dny nemoci, tři týdny platby zaměstnavatele, ale v médiích neustále posloucháme, abychom i s nachlazením navštívili lékaře a poctivě se je snažili „vyležet“.

Ruší se stovky odborných ambulancí v menších městech, ruší se specializovaná pracoviště v nemocnicích, ruší se lůžka v nemocnicích, ruší se pohotovosti, ruší se celé nemocnice. Ale přesto jsme dnes a denně zkorumpovanými politiky přesvědčováni, že se kvalita a dostupnost péče nezměnila. Pak občanu nezbývá si myslet, že naši politici utekli z psychiatrického ústavu, protože jestli jsme měli do nemocnice dříve kilometr a dnes kilometrů třicet, tak se určitě dostupnost péče zhoršila.

Máme špičkovou operační a léčebnou techniku, která v některých případech nemůže léčit, protože zdravotní pojišťovny, které disponují našimi penězi, nám odmítají léčbu zaplatit. Pokud nechceme dřevěnou protézu, musíme si připlatit, pokud chceme lehčí sádru, musíme si připlatit. Brzy budeme platit za základní typ zubní plomby. Ale máme se pořád lépe.

____________________________________________________________________________________

Když byly v našem novém pseudokapitalistickém zřízení zavedeny dálniční známky, politici tvrdili, že za utržené peníze postavíme nové dálnice a zkvalitníme silnice v celé republice. Známky se zdražují téměř rok co rok, ale silnice jsou v horším stavu než v minulosti.

To samé slibovali politici, když vybrali naprosto nevhodný systém výběru mýta. Tento je přínosem pouze pro dodavatele a z našich cest se stává tankodrom. Dálnice D1, která byla vybudována v letech 1967 – 1980, bude možná procházet rekonstrukcí v příštích letech, tedy po 33 letech!!! Ale dálnice postavené v současné době přestávají fungovat pouhých několik let po dostavbě. V 80. letech minulého století jsme si šeptali, jak komunisté tyjí ze společného. Ale proti dnešním zlodějům mezi bílými límečky to byli troškaři.

____________________________________________________________________________________

Vyjma několika procent občanů, jsme se snad všichni po listopadu těšili, že v zemi konečně zavládne právo a spravedlnost pro všechny. Rovná spravedlnost.

Dnes porušují zákony samy nejvyšší orgány státní správy včetně zákonodárců.

Směšnými tresty jsou „odměňováni“ obyčejní kriminálníci, jejichž překročení zákonů se dnes považuje za drobnou nezákonnou činnost, poněvadž máme přeplněné věznice. Proto budeme mít častěji vykradené byty, auta, obchody. Ale nové věznice se nestaví.

Krádeže, násilí, vraždy, korupce, zpronevěry, organizovaný zločin – výdobytek dnešní české demokracie, jehož křivky stoupají směle vzhůru. Absenci morálky a práva rovněž dokazují nekončící publicistické pořady, které by mohly uvádět denně pořady o neexistující spravedlnosti v České republice a pořád by bylo co vysílat.

V Parlamentu i Kramářově vile by měli zakázat používání listopadového hesla „Nejsme jako oni“, poněvadž arogancí moci a vytvářením aury nedotknutelnosti se předlistopadovým komunistům přinejmenším vyrovnají. Ať se to premiérovi líbí nebo nikoliv.

Příkladů, jak se mnoha lidem v našem státě rozplynul sen o demokracii, jsou asi tisíce. A tak budeme 17. listopadu vzpomínat na nenaplněné sny.

Pokud něco zvítězilo, tak pravda to určitě nebyla.

Přečtěte si i další články:

Pekárek versus ODS – pravda a lži v přímém přenosu

Vláda lhářů, politika naše vezdejší

Jak se vyrábí rasisti po česku