Česká justice je přinucena vykročit ze stínu středověku do moderní emancipované Evropy. Alespoň tedy co se týká zákonných možností otců při popírání otcovství. Ústavní soud rozhodl, že šestiměsíční lhůta je pro popření otcovství velmi krátká.
sk.wikipedia.org
Samozřejmě, že je to pouze počátek cesty k rozumu, poněvadž Ústavní soud zrušil sporné ustanovení s platností od 31. prosince 2011. Vycházíme-li z obecného zákoníku občanského z roku 1811, který již tehdy upravoval „právo“ v neprospěch podvedeného a především využitého muže, jde o celých 200 let tmářství a pokřivené spravedlnosti v justici, které přežilo všechny režimy a drží se při životě i v téhle proklamované „právní společnosti“.
Že proti změnám zmíněného zákona brojí především ženy „kukačky“ je samozřejmě pochopitelné. Raději nevědět, kolik mužů hýčká na prsou nejen ženu, která zradí snad v tom nejcitlivějším místě rodinných vazeb. Ale kolik jich vychovává, a samozřejmě taky poskytuje nezanedbatelné zázemí, cizí děti? Ve svém starším článku na tohle téma DNA – pro vrahy ano, pro „doroty“ nikoliv? se zmiňuji až o 33% mužů, kteří vychovávají v nevědomosti děti jiných mužů.
Ovšem už více zarážející je, že proti právu na spravedlnost mužů brojí i ostatní ženy a nemusí jít zrovna o fanatické feministky. Že by šlo o falešnou ženskou solidaritu? Nebo o podivně pokroucený soucit s dítětem? Nebude dítě trpět náhodou především díky podlosti matky „kukačky“? Tento zákon rovněž nemá nic společného s řešením nevěry, jak si mnohé ženy myslí. Ženám asi nějak nedochází, že podvedení muži nemusí být povahově stejní jako ty, které je obelhávaly. Nejsou to muži, kteří se mermomocí chtějí zbavit přítěže. Myslím, že jim jde především o princip, o zbavení výhod pro podvodnou matku „kukačku“, ale taky o SPRAVEDLNOST. A v neposlední řadě také o finanční ztrátu způsobenou úmyslným, a přesto beztrestným, podvodem.
Ano, pravděpodobně především starší děti utrpí psychickou újmu. Ale proto přece neuzákoníme lež nad pravdou?! Taktéž se dá předpokládat, že se změnou zákona už si nebudou „kukačky“ tak sebejisté a nastane úbytek podobných jevů. Pokud by tvůrci zákona byli opravdu pokrokoví a uzákonili ženám za uvedené jednání trestní zodpovědnost pro podvod, bylo by to jedině správné a logické.
Ústavní soud jako jedna z mála institucí předvedl a správně pochopil princip gender studies. Tedy nikoliv, jak se tímto zaklínadlem ohání spousta mylně informovaných žen, že jde o něco, co má ženám zaručit rovnoprávnost. Jde o chápání systému, který má zaručit rovné jednání a možnosti všem bez ohledu na pohlaví.
Gratulace a velké poděkování za výrazné vítězství patří jednoznačně takto postiženým mužům, kteří se nevzdali a bojovali nejen proti krytí podvodu zákonem, ale vůbec proti zkostnatělosti české justice a nahlížení veřejnosti na uvedený problém. Poděkování patří rovněž mnohým spolkům a sdružením bojujícím za práva mužů. Protože práva mužů a otců jsou naším právním systémem, ale i sociálními pracovníky v České republice mnohdy hrubě pošlapávána. Jen se o téhle problematice v médiích nepíše jako o právech žen.
Nyní velmi záleží, kdo se k realizaci na změně zákona dostane. Pokud to budou zkostnatělí zákonodárci, kteří již nedovedou právně myslet a jen opakují naučené fráze, budou změny pomalé a trpké.
Přitom se stačí podívat jen kousek za naše hranice, do Německa, a nemusíme pořád dokola činit tu největší českou hloupost – vymýšlet vymyšlené a navíc to ještě zmrvit.
Jen pro upřesnění: Ústavní soud v Karlsruhe v roce 2008 rozhodl, že muži, kteří si nejsou jisti svým otcovstvím, mohou kdykoli požádat o test DNA. Od okamžiku, kdy se muž dozví, že není biologickým otcem dítěte, má dva roky na rozhodnutí, zda chce své otcovství soudně napadnout.
V NĚMECKU NEEXISTUJE ŽÁDNÁ LHŮTA PRO POPŘENÍ OTCOVSTVÍ!!!
Souvisící a poslední články:
DNA – pro vrahy ano, pro „doroty“ nikoliv?
Vraždit za volantem není zase taková hrůza
Výprodej republiky – česká už jen podle názvu
